ROZHOVOR S LIBOREM ČINKOU O STUDIU A MOZKU

Proč je často tak těžké se něco skutečně naučit?

Mnoho lidí stále dokola obhajuje memorování – biflování. Mají zkušenost, že, když se dívají na seznam slovíček a mají přitom zakrytý překlad, tak podruhé, potřetí, jim to jde lépe. Netuší, že jde jen o iluzi ovládnutí cizího jazyka. Vzpomínají si, protože mozek má záchytné body. Je to podobné, jako když jde člověk něco udělat, po cestě zapomene co, vrátí se do původního místa a tam si vzpomene. Nesčetné vědecké studie dokazují, že nekonečné opakovaní vám nezaručí, že si něco skutečně ZAPAMATUJETE. Nejde o to umět věty opakovat doslovně, ale o to, aby mozek přijímal jazykové vzorce, které začne postupně přirozeně a pružně používat. Urputně přetrvávající školní představa, že něco umět znamená umět to zopakovat doslova, je z hlediska praktických výzkumů zcela zcestná. Vznikají tím jedinci mající maturitu z jazyka, kteří vystoupí na nádraží v cizině a najednou zjistí, že neví, jak se domluvit o podstatných věcech, ale zato jim v hlavě zní smyčka z dokonale “navrčených vět” typu: „Puškin rodilsa v dvarjanskoj semje. Jevo vaspitivala krepostnaja ňáňa…” Nebo umí dokonale vysypat z rukávu: ” Na nádraží jim to není platné. Učení není o memorování! To pochopí účastníci mých kurzů, jakmile projdou přesně podle návodu celým hravým procesem.

Jak je možné, že si, i přes neustále opakování, nic nepamatuji?

Jen nevíte, jak se SPRÁVNĚ učit. Problém je, že školní osnovy neobsahují předměty Jak se učit, Jak si pamatovat, Jak kriticky vyhodnotit informaci předanou pedagogem nebo Jak fungují hemisféry. Zásadní je také to, že naše paměť byla trénovaná jen memorováním a biflováním. To zafunguje na krátkodobou paměť, ale v té dlouhodobé už se informace tak snadno neuloží.

S čím za Vámi lidé nejčastěji přicházejí v souvislosti se studiem a pracovním životem?

Přichází přesvědčení, že chyba je v nich. Chtějí ode mě psychoterapii zaměřenou na problém se zapamatováním a s pozorností. Často si o sobě myslí, že jsou líní. Čekají, že je v hypnotickém transu naprogramuji na to, aby se byli schopní nabiflovat na zkoušky, aby přestali odkládat přípravu ke zkouškám nebo na psaní diplomových prací. Skutečně vzdělaný terapeut však musí přemýšlet v souvislostech. Tak k hypnoterapii přistupuji i já. Nejprve je potřeba odsugerovat přesvědčení, že chyba je v nich. To souvisí s neuvěřitelnou slepotou vzdělávacího systému, který nedělá nic proto, aby opravdu naučil studenty, jak se učit. Vzdělávací systém opustil už před stovkami let osvědčený model, kdy mistr učí své žáky tak, že s nimi tráví čas a svým příkladem jim ukazuje, jak myslí, jak postupuje a jak tvoří výsledky. Nejlépe se učíme příklady v praxi. Školní abstrakce jsou v naprosté většině odtržené od reality a příliš velké množství pedagogů nejen není vzorem, ale je doslova antivzorem pro reálný život. Lidské podvědomí odmítá přijímat informace, když dochází k neshodě ve vysílání informace na pravou i levou mozkovou hemisféru zároveň. Pro pochopení uvedu častý příklad: Učitel přednáší ekonomickou látku týkající se podnikání. Je však pouze teoretikem, sám nikdy nepodnikal. Na úrovni dat sice může sdělovat mnoho z toho, co bude chtít po studentech, jeho podvědomí však přenáší nezkušenost do řeči těla a podvědomí studentů tento nesoulad na podprahové úrovni registruje. Není pak chybou studentů, že nepřijali pozorně informace, protože jejich podvědomí je chrání před přijetím rozporné a tedy pro život potenciálně nebezpečné informace. Typickým příkladem byla situace po revoluci, kdy ruštinářky začaly učit angličtinu, nebo když dnes učitelé suplují předmět, který neovládají.

Mohu pomoci svému dítěti / sobě s učením?

Když se opravdu zamyslíte a zavzpomínáte na ty učitele, kteří vám dali do života něco, na co s radostí a s láskou vzpomínáte, budete velice blízko pochopení toho, že skutečně naučit mohou jen lidé, kteří nejen danou oblast ovládají, ale mají i velkou chuť své znalosti předávat dál. Zároveň to dělají laskavě a moudře. Pokud někdo vzpomíná na drsného učitele, jako na člověka, který mu něco předal, pak to bylo jen z důvodu nějakého hodnotového propojení. Řada rodičů se pro svou vlastní nepříjemnou zkušenost dovolává přísných učitelů a drilů, aniž tuší, že se mohli stát obětí Stockholmského syndromu. Znovu, jakožto psychoterapeut specializující se na efektivní učení s dvacetiletou praxí v terapii i ve výuce zdůrazňuji, že skutečně účinné učení se může odehrávat pouze v atmosféře moudré, přátelské a rovnocenné komunikace. Díky tomu jsem dovedl tisíce lidí za krátkou dobu k takovým výsledkům v oblasti paměti, efektivního studia a zvládnutí angličtiny, které do té doby považovali za pro ně nedostupné. Buďte tedy ke svým dětem i k sobě laskaví, chápaví a nestůjte za každou cenu na straně pedagogů.

Jak se tedy mohu snadněji učit a naučit?

Zní to neuvěřitelně, ale opakování NENÍ matka moudrosti. Opakování učiva stále stejným způsobem je ve skutečnosti naopak velmi neefektivní, nudí a bývá příčinou selhání, dysfunkcí a slabé vůle. Nevhodnými komentáři a neznalostí fungování mozku může učitel, nebo jiná autorita snadno přesvědčit své žáky, že učení je náročná dřina, nebo že k danému oboru nemají předpoklady a nikdy se ho pořádně nenaučí. Pro zlepšení učení je proto zásadním krokem přerušení sugescí, které nám brání v postupu, seberealizaci a úspěchu. To prokázal svými výzkumy například zakladatel sugestopedie Georgi Lozanov. Na základě svých pozorování došel k poznání, že klíčem k úspěchu v učení nejsou speciální sugesce či manipulace s vědomím, ale naopak desugesce představ o tom, jak málo a jak pomalu jsme schopni se učit. Další účinné a pokročilé nástroje k odstranění sugescí přineslo také Neurolingvistické programování. 

Na základních školách je motivace žáků zejména na učiteli. Jeho úkolem je žáky zaujmout a naučit. Pedagog, který dokáže vyvolat zvědavost studentů, dokáže také probudit a využít jejich přirozenou touhu po poznání. Pokud učitel dítě namotivovat neumí, zůstává tento úkol na moudrosti rodičů a jejich podpoře. Ve vyšších stupních škol zodpovědnost za kvalitu studia spočívá více a více i na studentech. Ti, kteří se před začátkem učení správně naladí, vydrží se déle koncentrovat a učí se několikanásobně rychleji. Hlavní úlohu v motivování by však stále měl mít učitel/trenér.

Co je myšlenkové mapování a jak ho mohu využít při učení?

Myšlenkové mapování, myšlenkové mapy jsou vizualizací našich vlastních myšlenek, myšlenkových pochodů, asociací. Jde jen o jednu z mnoha forem grafického záznamu myšlenek pomocí klíčových slov, symbolů a barev. Skvěle nahrazuje klasický lineární způsob zápisu v textech, který je pro chápání souvislostí jen zřídka přínosný.

Myšlenkové mapy působí v souladu s přirozeným fungováním mozku. Jsou tedy mnohem účinnější než běžně používané textové popisy. Lidský mozek myslí v prostoru, asociačně a myšlení odpovídá větvení nervových buněk, které připomíná rozvětvená koruna stromu. Napodobováním tohoto principu myšlenkové mapy při přemýšlení zapojují obě mozkové hemisféry. Jedná se o velmi účinný nástroj, jak víc využít potenciál svého mozku. Myšlenkové mapy můžete využít prakticky ve všech oblastech svého života. Ať už plánujete rodinnou dovolenou, nákup vánočních dárků, rekonstrukci bytu, nebo potřebujete jasně rozdělit kompetence v týmu, určit pracovní priority, či se připravit na důležitou prezentaci.

Mapy vám také významně pomohou při přípravě na zkoušky nebo při psaní esejů a diplomových prací. Logická struktura textu a správné přiřazení argumentů, které díky myšlenkové mapě získáte, jsou zárukou dobrého výsledku. Barevnost a obrazové znázornění vám usnadní zapamatování. Struktura v prostoru a viditelná hierarchie vztahů zjednoduší orientaci v daném problému i jeho pochopení. Nebojte se zkoušek z anatomie. Využijte svou představivost a nakreslete si mapu trávicího ústrojí, kterou už nikdy nezapomenete.

PS.: Příští termín kurzu Strategií rychlého čtení se bude konat 26.10 2019 – 28.10 2019. 

Začněte konečně využívat superpočítač, který máte mezi ušima. Stáhněte si e-knihu SUPERPAMĚŤ. Jen za 15 minut čtení zjistíte, jak mozek efektivně využívat a jak se bez větší námahy cokoliv naučit.

e-book Superpaměť
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů