A teď si představte, že tohle se úplně běžně děje dětem, když nastoupí do školy. Mají za úkol učit se, ale nikdo je neučí, jak na to. Jak se učit zajímavěji, jak uložit potřebné do dlouhodobé paměti. Detaily, detaily, detaily, ve kterých se děti často ztrácí. Jedním uchem jdou informace dovnitř a druchým jdou po písemce ven. To je jepičí život nudných dat, které dítě nebude většinu svého života potřebovat.

Není se pak co divit, že když procházíme střední nebo vysokou školou jen lamentujeme, že „učení je mučení“ a tento začarovaný kruh pokračuje dál. O pár let později často trávíme v zaměstnání mnoho času bez valného výsledku a ohodnocení. V podkladech nejsme schopni si udělat pořádek, přeskakujeme z jednoho na druhé a na konci dne sedíme s hlavou v dlaních a „naříkáme“ nad těžkostí života. 

Proto se v sobě a druhých často nevyznáme. Proto mají mnozí menší plat. Proto prožíváme pracovní a existenční stresy. Proto máme nedostatek času na sebe, své koníčky a rodinu.

Byla jsem fascinovaná těmi barevnými pavouky s písmenky na stránkách oné knížky. Už si nevybavím, kdy přesně jsem myšlenkové mapy začala vědomě používat ve škole. Asi stejně tak jako vy si nevybavíte, kdy jste začali mluvit.

Na vyšším gymnáziu už bylo na mne, jak se ke škole postavím, a tak jsem začala aktivně mapovat. Nejvíce map jsem udělala v maturitním ročníku. Pak jsem podrobila své zkušenosti s metodami efektivního učení zátěžové zkoušce - studiu medicíny.

Dnes učím malé i velké jak se učit (nejen) pomocí myšlenkových map. A při každém svém kurzu jsem v úžasu, jak je krásné v sobě i v druhých probouzet nadšení pro poznání. 

Myšlenkové mapování je jednou z nejúčinnějších a pro náš mozek nejpřirozenějších, a tedy i nejatraktivnějších metod, jak efektivně pracovat s informacemi.

který vylepší váš profesní i osobní život. Barevnost a obrazové znázornění usnadní zapamatování struktur v prostoru a viditelná hierarchie vztahů zrychlí orientaci v daném problému a umožní komplexní chápání.

Naučíte-li se používat a využívat myšlenkové mapy, velmi snadno začnou používat myšlenkové mapy i vaše děti. Dáte jim tak jednu z největších konkurečních výhod pro život. Myšlenkové mapy rozvíjí inteligenci, schopnost přemýšlet, kreativitu, představivost, originalitu a zlepšují i paměť.

Myšlenkové mapy využijete i v podnikání, zaměstnání i při studiu, pomohou vám vytvořit si lepší strategii pro cokoli, zlepšit přípravy na jednání, prezentace i pohovory.

Myšlenkové mapy můžete využít prakticky ve všech oblastech svého života. Ať už potřebujete jasně rozdělit kompetence v týmu, určit pracovní priority, či se připravit na důležitou prezentaci nebo plánujete rodinnou dovolenou, nákup vánočních dárků, rekonstrukci bytu.

Mapy vám také významně pomohou při studiu. Barevnost a obrazové znázornění vám usnadní zapamatování. Struktura v prostoru a viditelná hierarchie vztahů zjednoduší orientaci v daném problému i jeho pochopení. 

MÝTY O MYŠLENKOVÝCH MAPÁCH

Možná jste už o myšlenkových mapách slyšeli a získali jste dojem, že z nějakého důvodu nejsou pro vás. Z mé zkušenosti myšlenkové mapy využije opravdu kdokoliv a v takřka jakékoliv situaci. Pojďte se podívat na některé z mýtů, které myšlenkové mapy doprovází.

MÝTUS: MUSÍM UMĚT KRESLIT

Nemusíte. Poznámky géniů leckdy připomínají dětské kresby. Pokud jste velmi kreativní, myšlenkové mapy samozřejmě můžete doplňovat různými obrázky. V základu si ale vystačíte s psaním tiskacích písmen, šipkami a  jednoduchými symboly jako je například panáček v kroužku. Informace řazené v prostoru do logických skupin obsahují text, linky a základní tvary. Může to vypadat jako strom bez listí ze shora, ostatně to je nápověda přírody, protože tak vypadají přirozené hierarchie v přírodě včetně buněk vašeho mozku. Tohle zvládne opravdu každý. 

MÝTUS: MYŠLENKOVÉ MAPY NEJSOU PRO KAŽDÉHO

Jediným omezením, které mě napadá, je smyslové postižení. Pokud máte ruce a oči, myšlenkové mapy jsou pro vás. Potom už stačí jen papír, něco na psaní a barevné pastelky...

MÝTUS: JE TO JEN NĚJAKÝ MÓDNÍ VÝSTŘELEK

Tak tomu v žádném případě není. Myšlenkové mapy jsou lidstvu známy již dlouhá staletí. Jen se jim tak samozřejmě tehdy neříkalo. Prvním doloženým tvůrcem myšlenkových map byl novoplatónský filozof Porfyrios z Tyru, který žil už ve 3. století našeho letopočtu. Nejznámějším starodávným průkopníkem myšlenkových map byl bezesporu Leonardo da Vinci. Kdo by neznal jeho komplexní obrazová díla plná převratných vynálezů a neotřelých myšlenek.  

MÝTUS: MYŠLENKOVÁ MAPA NEMÁ ŠIROKÉ VYUŽITÍ

Je tomu právě naopak. Technika je široce využitelná na jakoukoliv oblast. Využijete ji v osobním i pracovním životě. Najde své uplatnění i na akademické půdě. Můžete ji využít k vytvoření plánu dovolené stejně jako k nastavení kompetencí pracovníků ve firmě. Nebo k učení se na zkoušku z anatomie. Myšlenkovou mapu můžete prostě využít všude tam, kde používáte svůj mozek k zapamatování nebo utřídění informací.  A pokud by vám nějaký pedagog řekl, že mapy nelze v jeho předmětu používat, pak to znamená, že je dotyčný teoretik a odmítá něco, co důkladně nezkoumal, což je zásadní kontraindikace pro to být učitelem. 

MÝTUS: MYŠLENKOVÉ MAPY NEJSOU SYSTEMATICKÉ

Pokud znáte pravidla myšlenkového mapování a umíte je používat, nemůžete s tímto komentářem souhlasit. Podstatou myšlenkového mapování je právě přehled na první pohled, organizace myšlenek a orientace v nich. Pravděpodobně to napsal někdo, kdo s myšlenkovými mapami nemá hlubší zkušenost. Je to hodnocení nepodložené tréninkem.

MÝTUS: TVOŘENÍ MYŠLENKOVÝCH MAP JE SLOŽITÉ

Tvoření myšlenkových map není složité, vychází z přirozeného fungování mozku, je tedy zcela přirozené mapovat myšlenky. Možná to děláte, aniž byste to věděli. Samozřejmě aktivní myšlenkové mapování vyžaduje trénink. Ale po jejich ovládnutí je to prokazatelně, i vědecky, efektivnější než klasické učení.