Nyní si můžete upgradovat myšlení. Můžete se stát inteligentnějšími. Můžete se rychleji učit, protože se vyhnete slepým cestám. Může to být nebezpečné, protože budete chytřejší a budete mít moc zamezit chybám. Naučíte se myslet pružněji a v souvislostech. Odhalíte chyby v populárních knihách světových autorů o sebeprogramování.
Odhalíte tajemství, která znají jen špičkoví vyjednavači a hypnotizéři. Budete se moci učit rychleji, než se to děje ve školách a na většině kurzů.
Poslední dobou se mi ozývají léčitelé a často také učitelé a mají obavu z toho, že je házím do jednoho pytle. Jak to je? Někdy člověk slyší slovo, se kterým je intenzivněji spojen, a pak hůře vnímá okolní souvislosti. Mysl má totiž přirozenou tendenci ke generalizaci (zobecnění jedné zkušenosti na ostatní prvky v dané skupině). Jde o podvědomý proces.
Na kurzu NLP mi jeden člověk položil dotaz. Začal slovy: „Jsem esoterik a vím, že nás nemáte rád.“ Když jsem se však zeptal, jak to ví, tak z toho vyplynulo, že právě on, identifikující se jako esoterik, si zobecnil moje komentáře na adresu TV „věštců“ a dalších podvodníků i na sebe.
Podobně musím odepisovat například učitelům, kteří (na sebe) podvědomě generalizovali výroky, které jsem popsal třeba ve volně šiřitelné eknize, kterou si můžete zdarma stáhnout – Jak naučíte hokejisty i blondýnky angličtinu aneb jak se učit jinak. Získáte tak část z mé knihy Anglická gramatika bezbolestně i pro blondýnky. Rád odpovím všem pedagogům, kteří mají upřímný zájem proměňovat vzdělávací systém, který v klíčových oblastech ustrnul v minulosti.
Reklama na Anglicky fantasticky s textem: „Připraví o práci neschopné učitele,“ hovoří o tom, že připraví neschopné o práci. Kde se ve větě hovoří o tom, že připraví o práci všechny učitele? Nikde! Proč by měl neschopný dostávat peníze za práci a mít právo deformovat děti?
Jenomže někteří lidé více vidí jen slovo označující kategorii učitel a nevnímají význam.
Jedna paní učitelka mi napsala: „Zaslaný e-book mě spíše odradil. Pokud jste opravdu studoval funkce mozku, víte dobře, že slovo NE je pro mozek vyslání informace nedělej něco a uteč. Pro mne je obsah demotivující i z toho důvodu, že paušalizujete učitele, kteří učí podle Vás špatně. Jednou si přečtou životopis Komenského a aplikují sem tam nějakou hru. Nechci Vás zkoušet z jeho života a díla, kdybyste jej opravdu znal, nemohl byste toto napsat. Radím dobře tyto věty vypustit. Má odpověď je opravdu dobře mířenou kritikou k inovaci a zamyšlení.“
Proto jí i ostatním odepisuji: „Jsem rád, že se najdou lidé, kteří jako Vy přemýšlí o slovech a jejich vlivu, protože to je oblast, kterou školství opravdu nutně potřebuje.“
Problematika slova NE je poněkud komplikovanější. I mě před mnoha lety zarazilo, že největší světové špičky v oblasti hypnoterapie někdy NE používají.
Když to člověk slyší někde jinde, tak si může říci, že dotyčný tomu nerozumí. Jenomže souvislosti jsou ve skutečnosti mnohem širší.
Na tréninku NLP vysvětluji lidem jak působí NE na základní úrovni v běžných situacích. Lidé si myšlením pouze na to, co nechtějí, doslova vsugerují omezení, která narušují život jim samým i těm, s nimiž komunikují.
Taky jim vysvětluji, jak NE působí v závislosti na výslovnosti (dá se říci mnoha způsoby) a jak se liší NE vyslovené jen ústy a NE doprovázené řečí těla, například pohybem hlavy.
NE má pak v závislosti na kontextu buď nulový vliv, nebo působí naplno!
Je v pořádku říci NE, když to člověk cítí jako STOP.
Hysterie rozpoutaná kolem pozitivního myšlení – zejména filmem či knihou Tajemství – plyne jen z neznalosti autorů, kteří prezentují příliš zjednodušenou, a proto oblíbenou psychologii. Geniální marketing Tajemství zpopularizoval dobře míněné ale někdy zavádějícím způsobem prezentované informace.
NE doplněné instrukcí k opaku, vyhnutí se oslabujícímu, je plně použitelné.
Proto v daném ebooku o angličtině, blondýnkách a hokojistech píši: “Čemu se vyhnout při učení?
V dalším textu budete moci pochopit, proč se vyhnout…”
Dále následují instrukce, jak zaměřit mysl, jak lépe a hravěji přistupovat k aktivaci center mozku, které vedou k trvanlivé paměti, například: „Naučit se můžete pouze a jen to, do čeho se vžijete.“ Problém je v tom, že nás to ve škole neučili, respektive nám vsugerovali, že zapamatování je o opakování. Jenomže pasivní opakování nemá nic společného se vžíváním se do děje.
Mimochodem, školní představa o napodmiňování a vytvoření trvalé paměťové stopy mnohonásobným opakováním je mylná. Proto se setkávám s lidmi, kteří mylně předpokládají, že jsou světové bestsellery o sebeprogramování afirmacemi cestou k úspěchu. Nikoli, opakováním si nesmyslů nevznikne pravda. Nelze získat sebevědomí opakováním si afirmace: „Jsem sebevědomý/á,“, jestliže při vyslovení chybí vnitřní soulad (souznění s myšlenkou). Chybí-li kongruence mezi cítěním a slovy, pak dokonce nelze předávat informace. Proto například ti pedagogové, kteří byli nuceni (po revoluci v 1989) začít učit místo ruštiny jiný jazyk, nemohou přenést na studenty znalost, protože podvědomí studentů vycítí nesoulad.
Dále nemohou naučit jazyk často lidé, kteří – paradoxně – jazyk ovládají, protože jde o podvědomou kompetenci, a proto jim nejsou vědomě známé principy, které jim pomohly k ovládnutí – zapamatování.
Teprve modelováním lidí (analyzováním podvědomých procesů), kteří ovládají například více jazyků, lze odhalit principy zrychleného učení. Například v Guinessově knize rekordů zapsaný polyglot Powell Janulus ovládá 42 jazyků, je důkazem toho, že ovládnutí jazyků má minimum společného s biflováním gramatiky a slovíček.
Vzpomeňte si na dobu, kdy jste chodili do školy, vezměte v potaz zkušenosti s vlastními dětmi a zvažte, k čemu většinou vybízí školní přístupy.
Neznalost dvou slovíček z deseti nebývá hodnocena za jedna, že? Jenomže se přitom mylně hodnotí schopnost studentů se učit, přestože studenti nejsou ve školách učeni, jak se učit! Více o tom ukazuje výzkum, který jsem vedl s mnoha tisíci dotazovanými lidmi, a který jsem popsal v knize Ovládněte svůj mozek. Dále jde o další nelogičnost v prioritách – nerozlišování důležitosti slovíček. Často se učí a zkouší slovíčka, která jsou v běžné komunikaci málo důležitá pro dorozumění.
Jedna z oblastí, která snad brzy dospěje do školství, je znalost Paretova principu a jeho trvalé využívání. Tak je možné učit méně zbytečných detailů a vybrat třeba jen deset prvků ze sta, které jsou prioritní. Tím je možné se vyhnout chybě, kvůli které člověk přes strom nevidí les a opačně. Je jedno, co Komenský napsal, kdy a kde pobýval. Je jedno, co zná člověk teoreticky, klíčové je to, které myšlenky prožije opravdu do hloubky. Podstatné je, jaké klíčové myšlenky se skrývají za jeho slovy, a ty je možné chápat až z pohledu fungování neurologie a paměťových principů.
Co se týče učitelů, tak se rozhodně vyhýbám generalizaci a házení do jednoho pytle. V e-knize jsem použil vazbu „průměrný učitel“, nikoli tedy každý. Nadprůměrný učitel je ten, na kterého s láskou studenti vzpomínají i po letech. Je dost těžké nepamatovat si někoho, kdo vás naučil něco významného. Na ty, kteří učili věci postrádající vztah k životu, se rychle zapomene. Nejenom, že jsem to napsal do knihy Ovládněte svůj mozek, ale mluvím o tom i na kurzech. Učitel hodný toho jména má být lidským vzorem, který se dokáže napojit na svět studentů, zvolit s nimi priority, co opravdu budou potřebovat, a dát do života nikoli jen teorii, ale hlubokou lidskou zkušenost.
Proč seznamuji lidi s těmito poznatky? Protože jsem psychoterapeut a trenér, kterému prošlo terapií, koučováním a tréninky za 25 let tisíce lidí. Vidím v lidech potenciál, který byl omezen roky trvajícím vedením. Existuje řada skvělých učitelů, kteří jsou však převálcovaní průměrem, který neovládá základní komunikační dovednosti v praxi, nutné pro učení druhých. Učit může pouze ten, kdo je vzorem v praxi.
Rozdávám k dispozici zkušenosti, které mohou snadno změnit učení v radost a všem ukázat, že mohou mít zdravé sebevědomí, ovládnout cizí jazyky i myšlenkové postupy užitečné v jakékoli oblasti soukromého i profesního života.