JAK SE ZBAVIT DEPRESE CHYTRÝM MYŠLENÍM?

Už snad minula doba, kdy se objevovaly inzeráty požadující schopnost multitaskingu – tedy dělání několika věcí souběžně. Jde o nesmysl, nic takového není možné. To, co je možné bezmyšlenkovitě dělat, je něco, co jste se učili dlouhou dobu, jako například řídit auto či hrát na piano. Kdyby byl všeobecně znám a domyšlen výzkum psychologa George E. Millera, tak by na světě za posledních 50 let ubylo nedorozumění, hádek, úzkostí a depresí. Co převratného objevil? 

Millerovo číslo

Je číslo otevírající velké poznání nejen o paměti, ale také o vnímání a myšlení. Jeho výzkum ukázal, že v krátkodobé paměti můžete udržovat jen jedno nově nadiktované či viděné pěti až devíticiferné číslo (průměrně tedy sedmiciferné číslo). A podobné je to s čímkoliv jiným v práci i osobním životě. Pro názornost si představte, že vědomí je jako displej telefonu, na jehož obrazovku se vejde sedm ikon s aplikacemi. Když se chcete dostat k dalším aplikacím, musíte přejet prstem přes obrazovku a přesunout se na další stránky. Naše vědomí je pořád zásobované informacemi a po zaplnění jedné obrazovky je musíme odložit jinam. Na obrazovce vaší mysli nemůžete mít otevřené desítky aplikací z mnoha obrazovek najednou a vyznat se v tom. Navíc jen vy můžete vidět, co je na vaší obrazovce. Nikdo jiný nemůže mít přehled o tom, na co zrovna myslíte.

Co se honí hlavou

A podobně vy nemůžete vidět, na co myslí kdokoliv jiný. Můžete jen tušit z řeči těla, čím se zabývá. Dívá-li se do novin, může číst jejich obsah, ale také může být myšlenkami jinde, protože nějaký pojem z novin odvedl jeho mysl jinam. To, že se člověk někam dívá, neznamená, že na daný předmět myslí. A opačně. To, že se člověk někam nedívá, neznamená, že na to nemyslí. Podstatné je pochopit, co všechno plyne z omezení rozsahu myšlenkového obsahu: Není možné vnímat vše kolem sebe, ale jen velmi malou část. Je ohromující domyslet, co by se stalo, kdyby lidé znali fakt, že v lidském vědomí může být jen sedm velmi jednoduchých objektů. Zejména v partnerských vztazích by toto pochopení mohlo eliminovat naprostou většinu předpokladů, které lidé mívají.

• Předpoklad, že je přece jasné, že je potřeba udělat něco, o čem nebylo nic řečeno.
• Předpoklad, že partnerka ví, jak se cítíte.
• Předpoklad, že partner ví, jak se cítíte.
• Předpoklad, že manželka ví, jak se cítíte.
• Předpoklad, že manžel ví, jak se cítíte.
• Předpoklad, že nadřízený ví, jak se cítíte.
• Předpoklad, že nadřízená ví, jak se cítíte.
• Předpoklad, že druzí pořád myslí na stejné obsahy, na které myslíte vy, a že se tedy musí chovat podle vašich myšlenek. 

Otázka, která vytváří deprese, a nezabírají na ni antidepresiva

Jedna otázka a její varianty podporují vznik depresí. Psychiatři to nevědí. A lidé kolem vás ji stoprocentně používají. Jak zní?

Proč… ?

• Proč se mi to děje?
• Proč zrovna teď?
• Proč zrovna já?
• Proč mi to dělají?
• Čím jsem si to zasloužil/a? 

Tyto otázky vytváří zaměření na minulost a tedy uvažování v přítomnosti o minulosti. Tím se jen okrádáte o drahocenný čas! Navíc se člověk dostává do bludného kruhu, ze kterého je možné uniknout jen odstraněním otázek s „Proč“ zaměřenými na minulost. Východisko směrem do minulosti neexistuje. Z úzkostí a fyzických projevů depresí se nelze dostat léky bez správné psychoterapie. Co pomáhá? A jak se zbavit deprese? Výzkumy prokázaly, že skvělá psychoterapie nahradí dokonce kombinaci léků s průměrnou psychoterapií. To je recept na to, jak se vyléčit. Budete-li brát léky a klást si stále špatně zaměřené otázky, tak v problémech o to víc uvíznete. Naštěstí je moderní psychoterapie o inteligentních myšlenkových postupech, které se může naučit každý.

Účinná léčba příznaků deprese

Změna myšlení pomocí špičkové psychoterapie stačí a je dokonce účinnější. To však lékaři nechtějí slyšet, protože urputně věří v moc prášků proti depresím. Nevěřím na spiknutí, ale kdybych snad chtěl takové spiknutí podpořit, tak bych mohutně podporoval myšlenku na analyzování minulosti. Bylo by to ode mne rafinované, protože to přece vědí a používají i ty nejnebezpečnější sekty. Kdo v současnosti vede lidi k regresím a variacím Freudových analytických postupů, nemá žádnou etiku. Odborný svět už v 50. letech minulého století dokázal, že jde o nebezpečné postupy. Problém šíření zastaralého spočívá v byznysu, který z toho mají ti, kteří na měsíce, roky a často doživotí uvězní laiky v pseudoanalýzách. Já odmítám myšlenková vězení vytvořená omezeným myšlením. Proto vedu tréninky, kde odhaluji nebezpečné formulace, kterých je každodenní život plný. Chci pomáhat lidem k osvobození se od omezení. Učím lidi rozpoznávat všechny nebezpečné a amatérské postupy, které vedou k oslabení. Jakým příkladem je například rodič, který bere antidepresiva a mluví o své nemoci jako o něčem trvalém? Děti začnou uvažovat o dědičnosti a už jen toto myšlení je uvrhne do problémů. „Jsi celý táta, celá máma.” Toto jsme slýchávali v dětství a je to uložené v podvědomí. Proto se tím necháme svázat. Vznikne psychické vězení. Vysvobození nepřijde z ptaní se na minulé příčiny, proč se do “vězení” člověk dostal, ale v hledání cest pomocí otázek zaměřených na budoucnost: „Jak…? Jak jinak… ? Jaká léčba je účinná?” 

Každý svého štěstí strůjcem

Co váš život? Není z většiny plný radosti? V práci se vám alespoň ze 70% nelíbí? Necháte to být? STOP. Promyslete to. Pokud v životě nedostáváte to, co si přejete, je na čase to změnit. Stop rokům, desetiletím v omezení a slabosti. Můžete se rozhodnout pro změnu. Můžete jít psychoterapeutovi, nebo můžete absolvovat kurzy NLP nebo trénink hypnózy.

Nebo to necháte být a vše zůstane jako dřív. Šeď a smutek nad nesplněnými sny. Jak zní slova jedné písně:

„Jaký si to uděláš, takový to máš.”