"Využívejte superpočítač mezi vašima ušima"

Dysp a Amos

V tomto světě narazíte na dva zvláštní druhy, které zásadním způsobem ovlivňují budoucnost. Jedni se podílí na devastaci civilizace, zatímco se jim protiváhu snaží dělat menší skupina, která si uvědomuje důsledky svého myšlení a jednání.

Není učitel jako učitel.

 

Dysp je dyspedagog patřící mezi M destruktory – omezuje vrozený potenciál mozku a možnosti myšlení důležité pro existující a vyvíjející se svět.

Dysp se vyznačuje naplňováním následujících bodů:

1: Dysp – používá výroky typu: „Když jsem se to tak naučil já, tak oni taky.” či „Na jedničku umí pán Bůh, na dvojku pan ředitel, za dobře já a ti nejlepší z Vás za čtyři.

2: Dysp vnucuje studentům zastaralé knižní náboženství, na které již desítky či stovky let nemá oprávnění – například učitel jazyků, který se vyžívá v dávání špatných známek za ne/zdvojení písmenek například ve slovech traveled x travelled, přičemž a) obojí je správně v závislosti na tom, zda jde o britskou či americkou angličtinu b) a hlavně zdvojení v tomto případě nemůže změnit smysl a vytvořit nebezpečnou chybu. Rovněž požádat nedokonalou výslovností v restauraci o „desert” oproti „dessert” nemůže být fatální chybou, protože jen debilní číšník by přinesl písek z pouště. Klasifikací tohoto typu se sám pedagog pasuje do role nemyslícího dinosaura.

3: Dysp se snaží udržovat v sobě a druhých zastaralé myšlenky, má nedostatečné (ano, skutečně za  pět) znalosti psychologie učení a zpochybňuje úsilí Amosů, kteří se snaží pomáhat studentům a vytváří vůči nim intriky.

4. Dysp nechápe Maslowovu hierarchii a potřebu vytvářet bezpečí, aby mozek měl základní podmínky a chuť se rozvíjet. A tak na začátku hodiny vezme studentům energii tím, že je vystraší, začne zkoušet či dá diktát. Tak se stává zodpovědným za milionové ztráty firem, v kterých jednou budou pracovat studenti, kterým vsugeroval do života takto oslabující jednání. Tímto se stává zodpovědný za vznik debilních sportovních trenérů, kteří na své sportovce řvou či stejně se chovajících manažerů a nadřízených.

5: Dysp se na rodičovských schůzkách chová k rodičům jako k malým harantům.

6: Dysp spadá do překvapivě pravdivé kategorie: Diagnóza: učitelka.

7. Dysp namísto motivace příkladem používá vnucování a manipulaci vyhrožováním špatných známek.

8. Dysp tvrdí, že vše je důležité a že studenti musí umět zcela vše. Obvykle má též nulovou reflexi svých znalostí a tak neví, že sám nezná vše.

9. Dysp se dopouští psychologicky nebezpečné dvojné vazby tím, že říká studentům učte se, ale přitom nevysvětlí, jak vypadá proces učení. Háže vinu za své chyby a chyby školství na studenty a sugeruje jim, že chyba je v nich.

10. Dysp je skutečným mistrem překrucování faktů a zkreslování reality. Vidí jen chyby a nikoli to, co se studentům povedlo.

11. Dyspem se snadno stane ten, kdo používá zobecňující výroky se zobecňujícími slovy: NIKDY nedává pozor. VŠICHNI kašlou na učení. VŮBEC se neučíte. CELÁ třída vyrušuje. VŽDYCKY vyrušují. Dysp se pozná dle toho, že generalizuje a má zúžené a nelogické myšlení. Typicky poukazuje na to, že většina třídy má špatné známky, přičemž ignoruje fakt, že v jiných předmětech učených jinými učiteli tomu tak nebývá.

12. Dysp o žácích mluví jako o parchantech, kteří mu ztrpčují život.

13. Dysp se opájí mocí hodnotit známkami studenty. Zejména známkami na vysvědčení, jehož průměr rozhoduje o tom, na jakou školu studenta mohou přijmou.

14. Na Dyspa si studenti vzpomenou i po letech tím snadněji, čím více stresu šířil. Je to však vzpomínka na ztracený životní čas. Na průměrné Dyspy zapomenou, protože prostě splynou s tuctem dalších.

Čím více uvedených bodů Dysp dlouhodobě naplňuje, tím rychleji by měl opustit školu.

Pozor, vyhněte se hrubým komentářům vůči Dyspům, jsou to oběti vymývání mozku výše postavenými Dyspy s TT = teoretiky s tituly. Dále jsou Dyspové oběti takzvaného Stockholmského syndromu, tedy stavu, kdy po delší době terorizování se z obětí stávají přiznivci a obhajovatelé teroru. Prosím, hledejte alespoň v sobě moudré Amose. Tak pomůžete k proměně dalším, kteří ještě plně neonemocněli jednou z civilizačně nejnebezpečnějších diagnóz.


„Cílem pedagogiky má být nadchnout k poznávání. Pokud tento cíl neplní, ztratila práva na existenci.“ Libor Činka


AMOS – Aktivně Myslící Organizátor Smysluplnosti je osobnost používající alternativní mozkový operační systém, skutečný pedagog a oprávněný představitel učitelského vzoru.

Amos se pozná se podle toho, že se chová opačně než Dysp: 

• Amos hledá způsoby, jak se na věci a život dívat z mnoha úhlů pohledu.
• Vytváří prostředí motivace a důvěry žáků/ studentů.
• Amos ví, že míra s kterou udělá látku zajímavou vytvoří míru pozornosti studentů.
• Amos využívá faktu, že mozek se učí pouze výborným příkladem a napojením na reálný život.
• Amos nabízí a povzbuzuje hledání alternativních řešení.
• Amos ví, že věda potvrdila myšlenku rozvíjenou Komenským: „Vejde do paměti jen to, co prošlo přes smysly.” Amos se stále snaží o vybalancování zapojení smyslů.
• Amos ví, že myšlení se utřiďuje mluvením, a proto studenty povzbuzuje k vzájemné komunikaci a vyjadřování názorů.
• Amos rozlišuje míru důležitosti jednotlivých částí látky a doporučuje na co se soustředit.
• Amos je na rodičovském sdružení konzistentní s tím, jak v hodinách podporuje studenty. Sděluje rodičům v čem vnímá silné stránky a talenty jejich potomků. Chce pomoci k tomu, aby se dítě mohlo plně rozvinout a žít naplněný život děláním toho, co ho baví a v čem může nejvíce vyniknout.
• Amos ví, že deprese v životě jsou vsugerované perfekcionismem vzniklým v honu za samými jedničkami ze všech předmětů. On nepředstírá, že vše umí za jedna na rozdíl od pokryteckých Dyspů, kteří to po studentech chtějí, aniž to sami dokážou.
• Amos je přirozeným vzorem, a proto má u studentů přirozenou autoritu.
• Amos si pomocí zpětné vazby dvakrát ověří, že mu studenti rozuměli a umí na jedna předtím, než jim dá písemku. Ví totiž, že jeho pedago-předchůdci studentům neřekli víc než pár vět o procesu učení typu: „Učte se, učte se,” a proto přebírá odpovědnost za to, že je naučí se učit. Amos tak na rozdíl od Dyspa chápe, co je jeho posláním.
• Amose poznáte podle toho, že si na něj vzpomenete nejen po dvaceti letech, ale i o desítky let později, a bude to láskyplná vzpomínka na moudrou bytost, která obohatila Váš život.

Jak se z Dyspa může stát Amos? O Dyspovi se píše v novinách nejčastěji v souvislosti se zprávami: „Nemají čas se věnovat studentům.” přičemž chroničtí Dyspové hledají výmluvy, jako že nemohou třídu rozdělit do skupin, aby jim daly různě náročné úkoly k řešení. Amos leckdy vznikne prozřením, kdy si uvědomí, co je smysl jeho práce: „Naučit důležité pro život.” Rozhodne se promýšlet a předávat skutečné priority. Nikoli spěch a povrchní obal množství. Začne nabízet po kouscích kvalitu. Pomaleji, ale vytrvale to nejdůležitější pro celý život. Amos je svobodným člověkem a tomu učí své studenty. Chce, aby se vymanily ze státem podporované sekty dinosaurů, kteří si nevšimli, že člověk má v hlavě pružně fungující a vysoce kreativní biopočítač – mozek.

 

 

Libor Činka
psychoterapeut,
autor knih Ovládněte svůj mozek,
Anglická gramatika bezbolestně i pro blondýnky a řady dalších programů pro osobnosti budoucnosti


Souvisící články

 

Proč ignorovat školní vysvědčení – pro rodiče a oběti nemyslících pedagogů

Zrcadlo pro pedagogy a nejen je

Libor Činka

Libor Činka

Specialista v superpaměti, rychločtení, motivaci, informačním managementu, v dosahování nadstandardních výkonů a psychologii vlivu. Od roku 1992 vede tréninky pro vzdělávací společnosti a firmy.

Komentáře

  • Michal Garšic 02.03.2017 12:58

    Libore, děkuji za skvělý článek. Právě vybíráme školu pro dceru, která letos půjde do 1. třídy. Nachystám si na učitele pár otázek a už se těším, jak si je otestuji, jestli to je Amos, nebo Dysp 🙂

  • Inka 22.01.2017 00:02

    Milý Libore,
    vynikají článek! Kéž by bylo mezi učiteli stále více AMOSů! Kdysi (před 40 lety) jsem sama po 2 roky pracovala jako učitelka na základní škole a snažila jsem se učit děti tak, jak popisujete u AMOSů. Děti chodily na mé hodiny rády a pokud něčemu nerozuměly, pokládala jsem to za svůj problém, nikoliv jejich – a tak jsem vždy hledala cestu, jak jim látku vysvětlit jiným – pro ně více pochopitelným způsobem. Bohužel v té době se školní osnovy řídily zcela jinými pokyny a prioritami, tak jsem raději ze školství odešla…
    Moc bych si přála, aby Vaše podnětné informace pozitivně ovlivňovaly stále větší počty pedagogů.

Přidat komentář

* Nezapomeňte na povinné pole.