V tomto světě narazíte na dva zvláštní druhy, které zásadním způsobem ovlivňují budoucnost lidstva. Jedni se podílí na devastaci civilizace, zatímco se jim protiváhu snaží dělat menší skupina, která si uvědomuje důsledky svého myšlení a jednání.
Dysp je dyspedagog patřící mezi M destruktory – omezuje vrozený potenciál mozku a možnosti myšlení důležité pro existující a vyvíjející se svět.
1: Dysp – používá výroky typu: „Když jsem se to tak naučil já, tak oni taky.” Či: „Na jedničku umí pán Bůh, na dvojku pan ředitel, za dobře já a ti nejlepší z vás za čtyři.”
2: Dysp vnucuje studentům zastaralé “knižní náboženství”, na které již desítky či stovky let nemá oprávnění – například učitel jazyků, který se vyžívá v dávání špatných známek za ne/zdvojení písmenek, například ve slovech traveled x travelled, přičemž a) obojí je správně v závislosti na tom, zda jde o britskou či americkou angličtinu b) a hlavně zdvojení v tomto případě nemůže změnit smysl a vytvořit nebezpečnou chybu. Rovněž požádat nedokonalou výslovností v restauraci o „desert” oproti „dessert” nemůže být fatální chybou, protože jen debilní číšník by přinesl písek z pouště. Klasifikací tohoto typu se sám pedagog pasuje do role nemyslícího dinosaura.
3: Dysp se snaží udržovat v sobě a druhých zastaralé myšlenky, má nedostatečné (ano, skutečně za pět) znalosti psychologie učení. Zpochybňuje úsilí Amosů, kteří se snaží pomáhat studentům, a vytváří vůči nim intriky.
4. Dysp nechápe Maslowovu hierarchii a potřebu vytvářet bezpečí, aby mozek měl základní podmínky a chuť se rozvíjet. A tak na začátku hodiny vezme studentům energii tím, že je vystraší, začne zkoušet, nebo dá diktát. Tak se stává zodpovědným za milionové ztráty firem, ve kterých jednou budou pracovat studenti, kterým vsugeroval do života takto oslabující jednání. Tímto se stává zodpovědný za vznik debilních sportovních trenérů, kteří na své sportovce řvou, či stejně se chovajících manažerů a nadřízených.
5: Dysp se na rodičovských schůzkách chová k rodičům jako k malým harantům.
6: Dysp spadá do překvapivě pravdivé kategorie: Diagnóza: učitelka.
7. Dysp namísto motivace příkladem používá vnucování a manipulaci vyhrožováním špatnými známkami.
8. Dysp tvrdí, že vše je důležité a že studenti proto musí umět zcela vše. Obvykle má též nulovou reflexi svých znalostí a tak neví, že sám nezná vše.
9. Dysp se dopouští psychologicky nebezpečné dvojné vazby tím, že říká studentům učte se, ale přitom nevysvětlí, jak vypadá proces učení. Háže vinu za své chyby a chyby školství na studenty a sugeruje jim, že chyba je v nich.
10. Dysp je skutečným mistrem překrucování faktů a zkreslování reality. Vidí jen chyby a nikoli to, co se studentům povedlo.
11. Dyspem se snadno stane ten, kdo používá zobecňující výroky se zobecňujícími slovy: NIKDY nedává pozor. VŠICHNI kašlou na učení. VŮBEC se neučíte. CELÁ třída vyrušuje. VŽDYCKY vyrušují. Dysp se pozná dle toho, že generalizuje a má zúžené a nelogické myšlení. Typicky poukazuje na to, že většina třídy má špatné známky, přičemž ignoruje fakt, že v předmětech učených jinými učiteli tomu tak nebývá.
12. Dysp o žácích mluví jako o parchantech, kteří mu ztrpčují život.
13. Dysp se opájí mocí hodnotit studenty známkami. Zejména známkami na vysvědčení, jehož průměr rozhoduje o tom, na jakou školu studenta mohou přijmout.
14. Na Dyspa si studenti vzpomenou i po letech tím snadněji, čím více stresu šířil. Je to však vzpomínka na ztracený životní čas. Na průměrné Dyspy zapomenou, protože prostě splynou s tuctem dalších.
AMOS – Aktivně Myslící Organizátor Smysluplnosti je osobnost používající alternativní mozkový operační systém, skutečný pedagog a oprávněný představitel učitelského vzoru.
Jak se z Dyspa může stát Amos? O Dyspovi se píše v novinách nejčastěji v souvislosti se zprávami: „Nemají čas se věnovat studentům.” Přičemž chroničtí Dyspové hledají výmluvy, jako že nemohou třídu rozdělit do skupin, aby jim daly různě náročné úkoly k řešení. Amos leckdy vznikne prozřením, kdy si uvědomí, co je smysl jeho práce: „Naučit důležité pro život.” Rozhodne se promýšlet a předávat skutečné priority. Nikoli spěch a povrchní množství učiva. Místo toho začne po kouscích nabízet kvalitu. Pomaleji, ale vytrvaleji předává to nejdůležitější pro celý život. Amos je svobodným člověkem a tomu učí i své studenty. Chce, aby se vymanili ze státem podporované sekty dinosaurů, která si nevšimla, že člověk má v hlavě pružně fungující a vysoce kreativní biopočítač – mozek. Ovládněte svůj mozek a buďte pány svého života.
Hodně úspěchů přeje
Začněte konečně využívat superpočítač, který máte mezi ušima. Stáhněte si e-knihu SUPERPAMĚŤ. Jen za 15 minut čtení zjistíte, jak mozek efektivně využívat a jak se bez větší námahy cokoliv naučit.
Milý Libore,
vynikají článek! Kéž by bylo mezi učiteli stále více AMOSů! Kdysi (před 40 lety) jsem sama po 2 roky pracovala jako učitelka na základní škole a snažila jsem se učit děti tak, jak popisujete u AMOSů. Děti chodily na mé hodiny rády a pokud něčemu nerozuměly, pokládala jsem to za svůj problém, nikoliv jejich – a tak jsem vždy hledala cestu, jak jim látku vysvětlit jiným – pro ně více pochopitelným způsobem. Bohužel v té době se školní osnovy řídily zcela jinými pokyny a prioritami, tak jsem raději ze školství odešla…
Moc bych si přála, aby Vaše podnětné informace pozitivně ovlivňovaly stále větší počty pedagogů.
Libore, děkuji za skvělý článek. Právě vybíráme školu pro dceru, která letos půjde do 1. třídy. Nachystám si na učitele pár otázek a už se těším, jak si je otestuji, jestli to je Amos, nebo Dysp 🙂