4 VELKÁ ODHALENÍ JAK SE SNADNĚJI UČIT A NAUČIT

Jak je možné zapamatovat si za kratší dobu více? Jak je možné učit se jinak, než únavným biflováním zpaměti? Jak zajistit, aby se nové informace
uchovaly v paměti trvale? Co nejvíce ovlivňuje kvalitu učení? 

Přizpůsobte učební postupy tomu, jak funguje lidský mozek a paměť

Díky vědeckým poznatkům o fungování mozku a metodám moderní psychologie, které nejen využívám, ale i vyvíjím, se lze naučit i to, co je běžnými postupy velmi obtížné nebo dokonce za hranicemi zvládnutelnosti.

Jako je každý člověk jiný ve všech možných ohledech, tak také každému vyhovuje jiný způsob získávání informací. V oblasti učení je možné stručně popsat tři základní typy takto:
– Zrakový (vizuální) typ nejsnáze přijímá informace vizuálně, proto při učení ocení zejména ilustrace, fotografie a grafy. Rád si učivo barevně podtrhává a zvýrazňuje, lépe se učí z psaného textu. Obvykle mluví rychleji než druzí lidé, protože popisuje obrazy, které vidí svým vnitřním zrakem. Mívá také vizuální koníčky jako je četba, sledování filmů, focení či malování.
– Pocitový (kinestetický) typ se nejlépe učí, když může zapojit celé tělo a prožít vše tzv. na vlastní kůži. To sice při studiu pomáhá každému typu, ale pro kinestetický typ jde o způsob získávání informací, bez kterého je pro něj velice obtížné se efektivně učit. Protože praktické a názorné zkušenosti na většině škol chybí, mívá tento typ při studiu často největší problémy. Obvyklý postup českého vzdělávání “nejdříve teorie, potom praxe” je velkou chybou, která tomuto typu brání v učení a rozvoji. Pocitový typ často přechází sem a tam, pomáhá mu číst ve stoje a gestikulovat. Nejlépe si odpočine při sportu, ručních činnostech jako je modelářství či šití nebo při práci na zahradě.
– Sluchový (auditivní) typ si nejlépe pamatuje to, co slyší, proto se ve škole naučí z učitelova výkladu nejvíce. Před čtením dává přednost přednáškám, při domácím učení vyžaduje, aby mu někdo četl nebo pokládal otázky. K velké škodě se i dnes stále ještě učí na většině škol z učebnic psaných často obtížným a málo záživnýcm jazykem, takže k zapojení smyslových center mozku, tolik potřebných k zapamatování, dochází zcela výjimečně. Naproti tomu využívání mnohem efektivnějších audionahrávek je velkou vzácností. Sluchový typ při odpočinku rád poslouchá hudbu.

Pokud člověk nemá možnost použít svůj ideální způsob učení, narůstá u něj pocit frustrace, napětí a stresu.  Hodnocení ve škole a negativní komentáře rodičů a učitelů často dítěti vsugerují, že se danou látku nikdy nenaučí a dítě pak svou snahu vzdá.

„Neprojde do paměti, co neprojde přes smysly“, řekl kdysi dávno Jan Amos Komenský a přestože ho s oblibou citují ve všech školách, málokterý učitel nad tím opravdu přemýšlí, natož, aby tuto pravdu ve své práci uplatnil.

Negativní sugesce autorit vedou k zacyklení ve škodlivých myšlenkových vzorcích

Pokud někomu věříme a považujeme ho za autoritu (nejčastěji rodiče, učitele, trenéra, kamarády či známé), automaticky a zcela přirozeně na nás působí jeho prohlášení sugestivním dojmem. Nevhodnými komentáři a neznalostí fungování mozku tak může například učitel snadno přesvědčit své žáky, že učit se je náročná dřina nebo že k danému oboru nemají předpoklady a nikdy se ho pořádně nenaučí, což je, bohužel, velice častý jev.

Pro zlepšení učení je proto zásadním krokem přerušení sugescí, které nám brání v postupu, seberealizaci a úspěchu. To prokázal svými výzkumy například zakladatel sugestopedie Georgi Lozanov. Na základě svých pozorování došel k poznání, že klíčem k úspěchu v učení nejsou speciální sugesce či manipulace s vědomím, ale naopak desugesce představ o tom, jak málo a jak pomalu jsme schopni se učit. Další účinné a pokročilé nástroje k odstranění sugescí přineslo také NLP.

Stav mysli

Je jednoznačně prokázáno, že stres učení brání, protože přepíná mozek na nižší funkce zajišťující přežití a procesy potřebné k učení dočasně blokuje. Pro efektivní učení je proto podstatné být v klidu a cítit se uvolněně.

I když nejsme ve stresu, nevhodný stav mysli vede k otupělému myšlení a vnímání, což kvalitě učení také neprospívá. Před učením je proto dobré se naladit – myslet na situace, v kterých se cítíme dobře a uvolněně.

Pro udržení pozornosti a soustředění se také doporučuje střídat aktivitu a klid. Některé výzkumy prokazují, že skvělým stimulantem mozku je také hudba (střídání rychlých a pomalých melodií s chvílemi ticha). Mozek totiž špatně snáší mrtvolné ticho panující například ve škole při písemných zkouškách. K dobrému výkonu potřebuje náš mozek pohyb, proto je dlouhodobé učení či práce v sedě jen kontraproduktivní ztrátou času.

Super motivace

Jako v jiných oblastech, i v učení nám pomůže silná motivace. Abychom byli motivováni, je klíčové si jasně určit, čeho chceme učením dosáhnout. Pokud je náš cíl málo zřejmý a vyjádřili byste ho obvyklou formulkou “musím se učit“, je cíl chybně stanovený. Užitečnou pomůckou pro vás v takovém případě budou následující otázky:
– Proč se to chci naučit?
– Kým budu, až se to naučím?
– Jak to ovlivní můj život?
– Jak se budu cítit, až to budu umět?
– Jak na to budou reagovat ostatní?

Na základních školách je motivace žáků zejména na učiteli, jehož úkolem je žáky zaujmout a naučit. Pedagog, který dokáže vyvolat zvědavost studentů, dokáže také probudit a využít jejich přirozenou touhu po poznání. Ten, který to neumí, bývá přesvědčen, že žáci jsou nepozorní a chová se proto stejně hloupě jako herec, který by nepozonost diváků přičítal jim samotným místo nudnému představení. Pokud učitel dítě namotivovat neumí, zbývá to na moudrosti rodičů a jejich podpoře.

Ve vyšších stupních škol je už odpovědnost za kvalitu studia z části i na studentech. Ti, kteří se před začátkem učení správně naladí, vydrží se déle koncentrovat a proto se budou učit několikanásobně rychleji. Hlavní úlohu v motivování by ale stále měl mít učitel nebo trenér.

Zapojte mozek o 99% lépe než druzí

Sestavil jsem pravidla pro dosahování úspěchů v životě a napojil je na písmena slova MOZEK. Náš cíl by vždy měl být:
– Meta-motivující: Bude dosažení cíle dodávat potřebnou energii i poté, co byl dosažen (viz otázky z předchozí části)? Jsou do představy cíle zapojeny všechny modality – zrak, sluch, pocity?
– Osobně dosažitelný: Je reálné cíle dosáhnout s danými prostředky v daném čase? Velmi důležité je, aby dosažení zvoleného cíle nezáviselo na někom jiném a měli jsme nad ním kontrolu my sami.
– Zdroje: Máme všechny potřebné zdroje (vhodné studijní materiály, barevné tužky,
vyhrazený čas…) a jsou uspokojeny naše základní potřeby dle Maslowovy pyramidy (nejsme hladoví, žízniví, unavení, málo vyspalí…, máme podporu okolí)?
– Ekologický, ekonomický, etický: Stojí cíl za námahu a neškodí někomu či něčemu jinému?
– Konkrétní: Máme zmapovány všechny kroky pro dosažení cíle, přesnou vizi, čeho chceme dosáhnout a poznáme jasně, že jsme již v cíli?

Tajemství trvalého zapamatování

Klíčem k rychlému a trvalému ukotvení informace je síla prožitku při učení. Pokud se chceme k informacím dostat i v situaci, kdy naši paměť blokuje stres, je třeba mít učivo spojené s prožitkem a vyvolat ho pak díky asociaci. Tomu významně napomáhá zapojení smyslů, protože zvuky, chutě, vůně, obrazy, emoce a pocity pomohou potřebné asociace vytvořit. Pokud například učitel svým žákům řekne pouze “naučte se básničku“ a nezaujme je vlastním strhujícím přednesem, těžko může očekávat, že to studenti zvládnou sami, protože bez vzoru a bez vybuzení motivace postrádá takové učení smysl.

Lineárně naučeným vědomostem, postrádajícím souvislost s něčím uplatnitelným v běžném životě, nelze dobře porozumět a v paměti se tak zachycují beze smyslu jen díky rytmickému opakování slov. „Učit se tímto způsobem má smysl jen to, co v budoucnu již nikdy nebudeme potřebovat, což se, bohužel, týká mnoha zkoušek ve školách“, říká psychoterapeut Libor Činka a svým klientům proto radí: „Abyste měli šanci si údaje opravdu dlouhodobě zapamatovat, je třeba je navázat na věci, které již znáte nejen logicky, ale hlavně skrze své smysly – obrazy, rytmus, pohyb, vtip, a umístění v 3D prostoru“.

Jednou z možností, jak zvýšit šance na zapamatování, je proto doplnit čtení představami, nebo se učit nahlas a využít melodičnost a rytmus hlasu. Mluvení nahlas totiž v mozku vyvolává zcela jinou aktivitu než mluvení v duchu. Navíc se při něm dále třídí důležité od nedůležitého a je mnohem snazší najít ty správné formulace.

Vhodným způsobem pro spojení nových údajů s již osvojenými informacemi, je zamyslet se nad tím, co s čím souvisí, co je nadřazené, co podřazené a jaká je hierarchie vzájemných vztahů a to si následně vizuálně znázornit. Nejúčinnější formou zapisování učiva jsou proto myšlenkové mapy plné barev a obrázků.

Jak již bylo řečeno, pro zapamatování nových údajů je klíčové jejich spojení s informacemi, které již známe. Aby takové spojení bylo možné, je třeba vytvořit mentální kostru, na kterou se mohou nové informace přidávat. Myšlenkové mapy jsou ideálním prostředkem k vytvoření takové struktury, protože získané informace převádí ze slov do obrazů a mozku tak usnadňují práci. Jakkoli myšlenkové mapy zpopularizoval T. Buzan, tak ve skutečnosti byly učeny již v období první republiky a kromě zahraničních velikánů je maloval i Václav Havel. Kreslení map klíčových pojmů, vytváří mezi daty názorné spoje, hierarchie, vizualizuje vztahy a tak dává vzniknou informacím a trvanlivější paměti díky spolupráci obou mozkových hemisfér.

Jak se učit?

Zní to neuvěřitelně, ale opakování není matka moudrosti. Opakování učiva stále stejným způsobem je ve skutečnosti naopak velmi neefektivní, nudí a proto bývá příčinou selhávání, dysfunkcí a slabé vůle.

• Otestujte si, zda jste zrakový, pocitový nebo sluchový typ a upravte tomu svůj způsob učení.
• Vždy si jasně určete, čeho a proč chcete dosáhnout. Vidina konkrétního cíle je skvělou motivací.
• Vyhledejte pomoc a zbavte se navždy škodlivých přesvědčení o tom, že učení je náročné, nejste studijní typ nebo že postrádáte talent na jazyky.
• Buďte v klidu, vyhněte se dlouhému učení v jednom kuse a vytvořte podmínky, v kterých se budete cítit dobře – učení vám půjde mnohem lépe.
• Malujte v prostoru namísto lineárního psaní. Vytvářejte myšlenkové mapy, pište klíčová slova, používejte barvy, šipky a obrázky.

• Čím více smyslů zapojíte, tím lépe. Mnohokrát jste to slyšeli, ale jde o to opravdu dělat.
• Upgradujte svou mysl – kreativita a pestrost myšlení dnes v mnoha profesích významně ovlivňují kariéru i příjmy. Zaměstnání by nemělo být jen o penězích, ale také o naplnění, protože pokud tomu tak není, dlouhodobě vede k vyhoření, depresím a nemocem. Proto je důležité se stále se učit a rozvíjet.

Mnoho úspěchů v učení přeje

Sdílet: