5 nesmyslů o hypnóze, které vám brání v používání vašeho mozku naplno

Za posledních 25 let prošli mými kurzy a dveřmi terapeutovny tisíce lidí. Manažeři na hraně vyhoření, studenti paralyzování strachem ze zkoušek i lidé, kteří prostě jen cítili, že jejich „vnitřní software“ zamrzl, ale oni chtějí jít dál. Většina z nich přicházela s obavami, které nepramenily z reality, ale z béčkových filmů a estrádních představení.

Hypnóza má v naší kultuře nános laciného tajemna. Přitom je to jedna z nejstarších a nejvíce prozkoumaných metod práce s lidskou psychikou. Pokud ji ignorujete kvůli mýtům, které o ní kolují, dobrovolně se připravujete o nejsilnější nástroj na upgrade vlastního mozku, který máte k dispozici.

Pojďme ty nánosy společně oškrábat a podívat se na to, co je hypnóza a autohypnóza doopravdy: high-end operační systém pro vaši mysl.

1. Nesmysl: „Ztratím nad sebou kontrolu a budu dělat třeba slepici.“

Tohle je absolutní vítěz mezi mýty. Představa, že vás hypnotizér připraví o vůli a vy začnete kdákat nebo prozrazovat PIN ke své kreditní kartě je sice vděčné téma pro televizní show, ale v praxi je to nesmysl.

Realita: Hypnóza není ztráta kontroly, ale její maximální získání. V běžném stavu jsme často v „automatickém pilotu“, reagujeme podrážděně na šéfa, prokrastinujeme u mobilu, aniž bychom chtěli, nebo nás přepadají úzkostné myšlenky. To je stav, kdy kontrolu nad sebou nemáme.

V autohypnóze se naopak učíte převzít kormidlo. Je to stav hlubokého soustředění, kde vy rozhodujete, na co se zaměříte. Nikdo vás nedonutí udělat nic, co je v rozporu s vašimi hodnotami. Naopak, konečně získáte prostor k tomu, abyste ty hodnoty začali skutečně žít.

2. Nesmysl: „Je to esoterika nebo magie.“

Když slyšíte slovo hypnóza, vybaví se vám kyvadlo, fialové závěsy, vonné tyčinky a pohovka, protože hypnózu lze provádět jen a pouze vleže. Pokud hledáte tohle, u mě to nenajdete. Pro mě je hypnóza čistá neurobiologie.

Realita: Moderní věda (pomocí fMRI a EEG) ukazuje, co se v mozku během hypnózy děje. Dochází ke změně aktivity v tzv. Default Mode Network (DMN)*) a zároveň se mění propojení mezi klíčovými mozkovými oblastmi – například mezi kontrolními a pozornostními systémy v prefrontální kůře. Výsledkem je okamžité přepnutí režimu organizace pozornosti a celkového prožívání.

Právě síť DMN je v našem mozku zodpovědná za to neustálé vnitřní žvanění, analyzování minulosti a strachování se o budoucnost. Je to náš „automatický pilot“, který nás často drží v zajetí starých vzorců.

Když tento vnitřní šum pomocí autohypnózy ztišíte, vytváříte v mozku ideální podmínky pro hluboké změny, v podstatě otevíráte bránu k neuroplasticitě (schopnosti mozku fyzicky měnit svá spojení). Místo abyste jen bezmocně klikali na ikonky na ploše, začnete přepisovat kód, který vám běží hluboko na pozadí. Žádná kouzla, žádná esoterika, jen vysoce efektivní využití vašeho biologického potenciálu.

3. Nesmysl: „Na mě to nefunguje, mám příliš silnou vůli.“

Často slyším: „Já se nedokážu uvolnit, pořád mi to v hlavě šrotuje, mě nezhypnotizujete.“ Lidé si myslí, že hypnóza je pro slabé povahy nebo lidi, kteří se nechají snadno ovlivnit.

Realita: Je to přesně naopak. Schopnost vstoupit do stavu autohypnózy je přímo úměrná vaší inteligenci a schopnosti koncentrace. Čím lepší máte představivost a čím silnější je vaše schopnost zaměřit pozornost, tím lépe vám to půjde.

Pokud vám v hlavě „šrotuje“, je to jen důkaz, že vám tam běží spousta programů. Jen je zatím neumíte přepnout do režimu hlubokého klidu. Autohypnóza není o tom, že se vám „něco stane“ zvenčí. Je to dovednost, kterou se učíte. Jako hra na na hudební nástroj nebo trénink na maratón. Tvrdit, že na vás hypnóza nefunguje, je jako tvrdit, že „na vás nefunguje posilovna“. Funguje, jen musíte začít zvedat činky.

4. Nesmysl: „V hypnóze budu spát a nebudu o ničem vědět.“

Tento mýtus vznikl nejspíš kvůli názvu. Hypnos byl řecký bůh spánku. Lidé se bojí, že se „probudí“ a nebudou vědět, co se dělo.

Realita: Hypnóza není spánek. Je to stav hyper bdělosti. Je to ten moment, kdy jste tak zabraní do dobré knihy nebo práce (tzv. stav flow), že přestanete vnímat čas a okolí. Jste vzhůru, jste si vědomi všeho, co se děje, ale vaše pozornost je úzce zaměřená na jeden konkrétní cíl.

V tréninku autohypnózy se učíte tento stav vyvolávat záměrně. Neusínáte. Naopak, probouzíte se z transu všedního dne, kdy jen automaticky reagujete na podněty. V autohypnóze jste vnímavější a přítomnější než kdykoli jindy.

5. Nesmysl: „Je to zázračná pilulka, co vyřeší vše za 5 minut.“

Chceme rychlá a „instantní řešení“. Hodně lidí hledá v hypnóze kouzelný proutek: „Tady mě máte, opravte mě, zatímco budu relaxovat.“

Realita: Autohypnóza je nástroj, ne spasitel. Mých 25 let praxe mě naučilo, že nejlepších výsledků dosahují ti, kteří tyto nástroje berou jako mentální trénink. Ano, úleva od stresu může přijít okamžitě. Ale pokud chcete změnit hluboko zakořeněné vzorce, jako je nízké sebevědomí, chronická prokrastinace nebo panické ataky, vyžaduje to nikoli tvrdou disciplínu, ale hravý přístup podobně jako se věnujete svým koníčkům.

Já vám ukážu cestu a dám vám k dispozici mapu nástrojů, ale kráčet po ní potřebujete vy. Dobrou zprávou je, že jakmile sedm kroků autohypnózy ovládnete, máte je v sobě navždy. Nepotřebujete k tomu aplikaci s měsíčním předplatným, nepotřebujete terapeuta na telefonu. Budete-li chtít máte v rukou vlastní svobodu.

Proč o tom mluvím právě teď?

Žijeme v době, která nám nenápadně krade pozornost zdánlivě jen po minutách. Algoritmy sociálních sítí jsou navrženy tak, aby hackovaly vaše podvědomí a držely vás v neustálém napětí. Výsledkem je generace lidí, kteří jsou unavení, nesoustředění a odpojení od sebe sama a šíří to do okolí.

Autohypnóza není přežitek z minulého století. Je to jailbreaku podvědomí. Je to způsob, jak si vzít svou pozornost a svou mysl zpět.

Za čtvrt století praxe jsem poznal mnoho metod, ale tato je absolutně nejefektivnější. Nenabízím esoterické sny, nabízím vám praktické dovednosti, které fungují v reálném světě, v reálném byznysu a v reálném životě. Stačí jediné, odhodit předsudky, filmové a románové představy a začít svůj „vnitřní počítač“ konečně používat tak, jak byl navržen.

Uděláte ten první krok k ovládnutí svého vnitřního prostoru, nebo se raději dál necháte ovládat okolím? Volba je jako vždy na vás!

Libor

*)Celou studii „Brain Activity and Functional Connectivity Associated with Hypnosis“ si můžete přečíst v odborném žurnálu Cerebral Cortex zde