Možná vás trápí nějaký konkrétní problém, nebo jste možná odhalili přesvědčení, myšlenky a programy ve vašem myšlení, kterých byste se rádi zbavili. Přesně pro tyto případy vznikl tento článek, kde vám odhalím základní informace, jak myšlenkové bloky vznikají a jak se s nimi vypořádat.
Možná vás překvapí, že existují jen 3 nejčastější důvody existence problémů:
1. Když děláme věci v nesprávném pořadí (a to nejen při pečení)
Velká moudrost je v pořadí: Být > Jednat > Mít.
2. Když je něčeho moc
Co MOC doopravdy dělá? Když se moc snažíme, dochází v našem mozku ke stresové blokádě.
3. Když něčeho máme málo
Celý život přijímáme jako radary různé informace z našeho okolí. Od rodiny, přátel, kolegů, známých, z knih, filmů, médií,… Když je taková informace negativní, tak je to takzvaný “životakaz”. I pozitivní informace vytržená z kontextu může být podvědomými programy “zneužita” a “překroucena” v našem mozku a bránit nám v prožívání takového života, jaký chceme žít. Mezi myšlenky vytržené z kontextu patří i generalizace, kterým věříte a škodí vám („Nikdy to nedokážu. Zase jsem to zkazil.” apod.). Tím si vytváříte sugesci – myšlenkový program. V takových chvílích se zeptejte sami sebe:
Dáváte do některých svých činností spoustu času, ale nepřináší to kýžený efekt? Podívejte se, kolik času dáváte do dané aktivity a kolik vám to přináší výsledků. Známý Paretův zákon říká, že 20 % správné aktivity přináší 80 % výsledků. Uvedu jeden příklad Paretova zákona v každodenním životě: „Domácnost musí být tak čistá, aby byla zdravá. Ale tak špinavá, aby byla šťastná.” Spousta věcí v lidském životě je o správné míře a správných činnostech, najděte svou míru. Propojte to s legendárním pravidlem: „Je rozdíl mezi děláním věcí správně a dělením správných věcí.” Rázem budete jednat moudřeji i než lidé s tituly před i za jménem.
Je v běžném životě nereálný. Perfekcionismus se hodí JEN v určitých profesích, například ve výrobě, kde musí být některé součástky na tisíciny milimetru přesně, nebo lékařům na operačním sále. V běžném životě ale perfekcionismus často škodí a vytváří mnoho bloků.
Když se člověk bojí, že udělá chybu, přestane jednat. Nejúspěšnější jedinci jdou do akce a snaží se někdy dělat chyby co nejrychleji, aby je eliminovali a dostali se tam, kam potřebují. K těm největším věcem nebo cílům. Například to, co by bylo překážkou v budoucnosti, udělají raději hned a jsou připraveni to následně vyladit nebo napravit. Toto je vidět u nejúspěšnějších světových firem, z nichž některé odměňují zaměstnance za chyby, kterých se dopustili při snaze o inovace.
Často uvažujeme o kvantině, ale jde o kvalitu a správné volby, která nás posune směrem, kterým chceme. Jak říká Stephen Covey: „Co jsou 3 věci, které, kdybyste dělali pravidelně, měly by velký dopad na vaši práci? Co jsou 3 věci, které, kdybyste dělali pravidelně, tak by měly velký dopad ve vašem osobním životě?”
Otázku s “proč” dejte nyní stranou. Když se totiž nesprávně zeptáte otázkou proč do minulosti (proč se to stalo, proč se mi to dělo,…), tak si vytvoříte akorát problémy a můžete skončit u psychiatra, který vám předepíše léky, které vás utlumí. Žádná chemie a žádný lék neumí změnit myšlení z negativního na pozitivní. Žádný lék vás nenaučí novému myšlení, novým úhlům pohledu.
Pokud přijmete za svou hodnotící myšlenku o někom, například diagnózu „Tato třída je hloupá”, „Je dyslektik”, tak tato myšlenka ovlivňuje, jak o nějakém člověku či skupině lidí přemýšlíte. Vaše řeč těla pak přenáší to, co si o tom člověku myslíte. Naše myšlenkové pochody ovlivňují naše pohledy, gesta, intonaci a naprostou většinu vysílaných informací. Slova jsou proti tomu jen minimum procent z našeho celkového sdělení a působení na ostatní lidi. Tak nevědomě vytváříte takzvané samonaplňující proroctví. Nechtíc tak podporujete vznik nežádoucího.
Když se ve vaší hlavě objeví nějaké přesvědčení, myšlenka nebo program, položte si otázky. „Co je to za hlas? Je to opravdu moje myšlenka?” Nenarodili jsme se s žádnými myšlenkami, my jsme většinu myšlenek přijali z okolí – od lidí, společnosti, institucí, médií,… Je proto velmi smysluplné vaše přesvědčení zkoumat. Ptejte se sami sebe:
Tím, jak o sobě přemýšlíte, sami sebe programujete. A tím můžete přivolat již zmíněné sebenaplňující proroctví i na sebe. Když si student představuje, že bude mít výpadek u zkoušky, tak se to stane. „Když se na mě podívá ten pedagog tímto způsobem, tak budu ochromený.” Úspěch je o připravenosti. Připravujte se na budoucnost smysluplně. Existuje tzv. negativní Golemův efekt a Pygmalionův efekt, který ukazuje pozitivní efekt. Vnitřními předpoklady o sobě a o druhých lidech vytváříme vliv na sebe i na druhé. Experimenty oba tyto příklady v minulosti prokázaly. Problémem je to, když se to děje masově zejména ve školství, což může ve výsledku ovlivnit roky života a někdy dokonce celý.
Kdykoli se objeví myšlenka na blok, problém nebo cokoli negativního, zastavte se a zeptejte se sami sebe: „A co chci namísto toho?” Výsledek pak formulujte bez předpony ne a bez slova zkusit.
Zajímá vás více? Tak si přečtěte článek co jsem k NLP již napsal, a nebo nejlépe zažijte NLP v mých kurzech. Tam se dozvíte o oslabujících slovech mnohem a mnohem více. Stručně řečeno náš mozek nevnímá ne! Proto se vyhněte spojením jako: „Nebudu se přejídat” a místo toho používejte formulace zaměřené na to, co chcete: „Rozhoduji se tvořit postavu, na kterou jsem zdravě hrdá.” apod.
Změny nevznikají jen na úrovni chování. Pokud není soulad mezi činností a vaším nitrem (hodnotovým systémem, přesvědčeními, vizí, smyslem), tak změna nebude fungovat. Mentální bloky vznikají z důvodu přílišného množství nesprávně zaměřené energie, přílišného tlaku, ztracení se v minulosti, podvědomé vizualizace problémů a velmi často v důsledku absence jasného myšlení, mlhy, amnézie (výpadku paměti) na přípravu a dřívější výsledky. Je ale možné se z nich správnými otázkami a správným nasměrováním vaší pozornosti dostat ven.
Hodně toho můžete dokázat sami, ale pokud máte složitější blok nebo problém, jsem vám k dispozici.