6 TIPŮ, JAK ZATOČIT S BLOKY V MYSLI

recept-na-úspěch-nlp

Možná vás trápí nějaký konkrétní problém, nebo jste možná odhalili přesvědčení, myšlenky a programy ve vašem myšlení, kterých byste se rádi zbavili. Přesně pro tyto případy vznikl tento článek, kde vám odhalím základní informace, jak myšlenkové bloky vznikají a jak se s nimi vypořádat. 

Kdy nejčastěji vznikají bloky a problémy?

Možná vás překvapí, že existují jen 3 nejčastější důvody existence problémů:
1. Když děláme věci v nesprávném pořadí (a to nejen při pečení)

  • Například při řízení auta musíte postupovat krok za krokem, aby se auto rozjelo. Když kroky pomícháte, auto nepojede. 

Velká moudrost je v pořadí: Být > Jednat > Mít. 

2. Když je něčeho moc

  • Když se sportovec moc snaží získat medaili
  • Když se manželé moc snaží mít miminko
  • Když se moc snažíte vzpomenout si (na název filmu, knihy, herce, ve škole při zkoušení,…) 
  • Když jste moc zaměření na minulost nebo chyby, tak to vede k negativnímu transu
  • Když (se) kritizujeme

Co MOC doopravdy dělá? Když se moc snažíme, dochází v našem mozku ke stresové blokádě. 

3. Když něčeho máme málo

  • Praxe
  • Vědomostí
  • Zkušeností
  • Sebevědomí
  • Předchozí je v podstatné míře dáno nedostatkem metamyšlení, a to se naštěstí dá vyřešit během pár dní, což si užívají absolventi výcviků Psychologie vlivu a NLP
  • Spánku – malá kvalita architektury spánku je příčinou ohromného množství problémů – od psychických, přes zdravotní až po problémy s hubnutím. Málo spánku může znamenat málo kvalitního života

Co dalšího nám brání prožívat život našich snů? 

  1. Myšlenky vytržené z kontextu

Celý život přijímáme jako radary různé informace z našeho okolí. Od rodiny, přátel, kolegů, známých, z knih, filmů, médií,… Když je taková informace negativní, tak je to takzvaný “životakaz”. I pozitivní informace vytržená z kontextu může být podvědomými programy “zneužita” a “překroucena” v našem mozku a bránit nám v prožívání takového života, jaký chceme žít. Mezi myšlenky vytržené z kontextu patří i generalizace, kterým věříte a škodí vám („Nikdy to nedokážu. Zase jsem to zkazil.” apod.). Tím si vytváříte sugesci – myšlenkový program. V takových chvílích se zeptejte sami sebe:

  • A opravdu nikdy jsem to nezvládl/nezvládla?
  • Opravdu vždy jsem to zkazil/a? 
  • Stalo se někdy, že jsem to zvládl/a? 

Neefektivita
Dáváte do některých svých činností spoustu času, ale nepřináší to kýžený efekt? Podívejte se, kolik času dáváte do dané aktivity a kolik vám to přináší výsledků. Známý Paretův zákon říká, že 20 % správné aktivity přináší 80 % výsledků. Uvedu jeden příklad Paretova zákona v každodenním životě: „Domácnost musí být tak čistá, aby byla zdravá. Ale tak špinavá, aby byla šťastná.” Spousta věcí v lidském životě je o správné míře a správných činnostech, najděte svou míru. Propojte to s legendárním pravidlem: „Je rozdíl mezi děláním věcí správně a dělením správných věcí.” Rázem budete jednat moudřeji i než lidé s tituly před i za jménem. 

Perfekcionismus
Je v běžném životě nereálný. Perfekcionismus se hodí JEN v určitých profesích, například ve výrobě, kde musí být některé součástky na tisíciny milimetru přesně, nebo lékařům na operačním sále. V běžném životě ale perfekcionismus často škodí a vytváří mnoho bloků. 

Strach
Když se člověk bojí, že udělá chybu, přestane jednat. Nejúspěšnější jedinci jdou do akce a snaží se někdy dělat chyby co nejrychleji, aby je eliminovali a dostali se tam, kam potřebují. K těm největším věcem nebo cílům. Například to, co by bylo překážkou v budoucnosti, udělají raději hned a jsou připraveni to následně vyladit nebo napravit. Toto je vidět u nejúspěšnějších světových firem, z nichž některé odměňují zaměstnance za chyby, kterých se dopustili při snaze o inovace. 

Jak se dostat ven z myšlenkového bloku?

Vyměňte kvantitu za kvalitu
Často uvažujeme o kvantině, ale jde o kvalitu a správné volby, která nás posune směrem, kterým chceme. Jak říká Stephen Covey: „Co jsou 3 věci, které, kdybyste dělali pravidelně, měly by velký dopad na vaši práci? Co jsou 3 věci, které, kdybyste dělali pravidelně, tak by měly velký dopad ve vašem osobním životě?”

Ptejte se: co, kdo, kdy, kde, jak?
Otázku s “proč” dejte nyní stranou. Když se totiž nesprávně zeptáte otázkou proč do minulosti (proč se to stalo, proč se mi to dělo,…), tak si vytvoříte akorát problémy a můžete skončit u psychiatra, který vám předepíše léky, které vás utlumí. Žádná chemie a žádný lék neumí změnit myšlení z negativního na pozitivní. Žádný lék vás nenaučí novému myšlení, novým úhlům pohledu.

Myšlení ovlivňuje chování
Pokud přijmete za svou hodnotící myšlenku o někom, například diagnózu „Tato třída je hloupá”, „Je dyslektik”, tak tato myšlenka ovlivňuje, jak o nějakém člověku či skupině lidí přemýšlíte. Vaše řeč těla pak přenáší to, co si o tom člověku myslíte. Naše myšlenkové pochody ovlivňují naše pohledy, gesta, intonaci a naprostou většinu vysílaných informací. Slova jsou proti tomu jen minimum procent z našeho celkového sdělení a působení na ostatní lidi. Tak nevědomě vytváříte takzvané samonaplňující proroctví. Nechtíc tak podporujete vznik nežádoucího. 

Přesvědčení
Když se ve vaší hlavě objeví nějaké přesvědčení, myšlenka nebo program, položte si otázky. „Co je to za hlas? Je to opravdu moje myšlenka?” Nenarodili jsme se s žádnými myšlenkami, my jsme většinu myšlenek přijali z okolí – od lidí, společnosti, institucí, médií,… Je proto velmi smysluplné vaše přesvědčení zkoumat. Ptejte se sami sebe:

  • Platí to ještě?
  • Na kolik % toto přesvědčení ještě dnes platí?

Sebeprogramování
Tím, jak o sobě přemýšlíte, sami sebe programujete. A tím můžete přivolat již zmíněné sebenaplňující proroctví i na sebe. Když si student představuje, že bude mít výpadek u zkoušky, tak se to stane. „Když se na mě podívá ten pedagog tímto způsobem, tak budu ochromený.” Úspěch je o připravenosti. Připravujte se na budoucnost smysluplně. Existuje tzv. negativní Golemův efekt a Pygmalionův efekt, který ukazuje pozitivní efekt. Vnitřními předpoklady o sobě a o druhých lidech vytváříme vliv na sebe i na druhé. Experimenty oba tyto příklady v minulosti prokázaly. Problémem je to, když se to děje masově zejména ve školství, což může ve výsledku ovlivnit roky života a někdy dokonce celý. 

Najděte si správnou navigaci
Kdykoli se objeví myšlenka na blok, problém nebo cokoli negativního, zastavte se a zeptejte se sami sebe: „A co chci namísto toho?” Výsledek pak formulujte bez předpony ne a bez slova zkusit.

Zajímá vás více? Tak si přečtěte vše co jsem k NLP již napsal, a nebo nejlépe v mých kurzech NLP. Tam se dozvíte o oslabujících slovech mnohem a mnohem více. Stručně řečeno náš mozek nevnímá ne. Proto se vyhněte spojením jako: „Nebudu se přejídat” a místo toho používejte formulace zaměřené na to, co chcete: „Rozhoduji se tvořit postavu, na kterou jsem zdravě hrdá.” apod.

Změny nevznikají jen na úrovni chování. Pokud není soulad mezi činností a vaším nitrem (hodnotovým systémem, přesvědčeními, vizí, smyslem), tak změna nebude fungovat. Mentální bloky vznikají z důvodu přílišného množství nesprávně zaměřené energie, přílišného tlaku, ztracení se v minulosti, podvědomé vizualizace problémů a velmi často v důsledku absence jasného myšlení, mlhy, amnézie (výpadku paměti) na přípravu a dřívější výsledky. Je ale možné se z nich správnými otázkami a správným nasměrováním vaší pozornosti dostat ven. Hodně toho můžete dokázat sami, ale pokud máte složitější blok nebo problém, jsem vám k dispozici. 

Libor Činka
Libor Činka
Hypnoterapeut, který učí lidi používat mozek na maximum.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů