JAK VYSTOPOVAT ŽIVOTAKAZY?
Životakaz je zvláštní druh živočicha, který s lidstvem žije od počátku historie homo sapiens. Jeho výskyt je celosvětový. Můžete ho najít v domácnostech, na pracovištích, ve školách, v MHD, potuluje se po městech a sedí v hospodách. Jen výjimečně na něj narazíte v přírodě. Nejčastěji je totiž tam, kde je hodně lidí. Pozor, je značně přemnožený.
Jak poznat životakaza?
Vyhněte se jeho stopování. Místo toho napněte pořádně uši. Už jste někdy zaslechli výroky jako:
“To není normální.”
“Jseš hyperaktivní”
“Na to nemáš buňky.”
“Nemáš talent na …(jazyky, matematiku…).”
“Máš špatnou paměť.”
“Na to jsi příliš malý/mladý/tlustý/hubený/starý/líný/…”
“Buď normální!”
“Nezlob.”
“Na stropě to napsané nenajdeš.”
“Sedni si rovně a dej si ruce za záda.”
“Dokud to nedoděláš, tak tu zůstaneš sedět.” – Ve školce, škole nebo v práci.
Tak to je bezpečně on, životakaz. Pronikl do mozkových buněk svého hostitele a žije si v jeho hlavě vlastním životem. A co víc, hlásí se hostitelovými hlasivkami o slovo, aby se mohl rozmnožit do další hlavy – dítěte, školáka, studenta, partnerky, kolegy, šéfa, sousedky, babičky, dědečka,… Odhalíte ho snadno, vychutnává si negativní prohlášení, pochybování o schopnostech druhých, šíření strachu a snižování sebevědomí.
Co se stane pak?
Mnoho lidí uvěří výrokům, které životakaz šíří. Školáci dostanou na vysvědčení špatné známky, zaměstnanci mají problémy mluvit cizím jazykem, rodičům stále zlobí děti, senioři zůstanou sedět doma místo cestování. Žijí své životy tak, jak jim vnuknul životakaz přes učitele, rodiče, sousedy a jakékoli další lidi, ve kterých se usadil. Takoví studenti pak chodí na moje komunikační kurzy, takové děti přicházejí s rodiči do mojí poradny vyhnat životakaza z hlavy ven.
Jak životakaza spolehlivě vypudíte?
Doporučuji denní dávky těchto kroků v libovolném pořadí, nalačno, během jídla i po jídle. Podávejte i na noc, protože podvědomí pracuje, zatímco spíme.
- Buďte pozitivní. A to doslova – vyhněte se negativním prohlášením jako je “Nezlob, nedělej, nekřič.” Protože náš mozek nevnímá předponu ne-. Místo toho dítě slyší: “Zlob, dělej, křič”. Tedy pravý opak toho, co chceme jako rodiče nebo učitelé dětem sdělit.
- Povzbuzujte. Chce vaše dítě začít s novým kroužkem? A vy pochybujete, jestli má na to talent? Povzbuzujte ho, buďte mu oporou a výsledek nechte buducnosti. Chce váš partner zhubnout? Podpořte ho v jeho rozhodnutí a fanděte mu. Chce se váš rodič naučit v důchodu anglicky? Fanděte mu.
- Usmívejte se. S úsměvem jde všechno lépe – tedy i vypuzení životakaza. Ten se vyhýbá blízkosti lidí, kteří jsou šťastní, spokojení, vděční a dobře naladění. Jejich hlava je opakem vhodné “půdy” pro životakazovy věty. Ty jen proletí kolem, bez šance se v hlavě usadit a zapustit v ní kořeny. Proto se usměvavých lidí straní. Místo toho jde o člověka dál.
Můžete se zasnít, jaké by to bylo, kdyby lékaři a sestřičky v nemocnicích mluvili k pacientům laskavě, povzbuzovali je a vyhýbali se negativním prohlášením. O kolik rychleji by se pacienti uzdravovali a o kolik lépe by se cítili? Dovolte si představu, kolik šikovných studentů, kreativních umělců a výborných profesionálů by na světě přibylo. Jaký by to mělo vliv za 10, 20 a za 50 let. Krásná představa, že?
Začněte tím, že budete životakazy odposlouchávat. Když uslyšíte, že se nějaký blíží k vaší hlavě, ustupte a nechte ho proletět kolem. Rozplácne se o nejbližší stěnu a bude po něm.
Hodně úspěchů při jejich odposlouchávání přeje,
