JAK SE UVOLNIT OD SMUTKU A MYSLET S NADHLEDEM

Jsou okamžiky, kdy i na psychoterapeuta padne smutek a mysl je paralyzována z těžké situace. Věřím, že zkušenost, jak se alespoň částečně osvobodit z depresivních myšlenek vám může pomoci i v jiných pro mysl náročných okamžicích. Vlastně lépe, protože je více situací, které nejsou tak nepříjemné jako ta, jež právě prožívám. Zhypnotizovat se do zapomenutí na něco, co člověk kolem sebe bude vídat, nebo mu to budou připomínat členové rodiny by bylo dost obtížné. Na takové věci potřebuje člověk, byť psychoterapeut, pomoc zvenku, sám na to nestačí.

Je těžké uvažovat normálně, když slyšíte, že lékař oznámí, že jde o vážnou chorobu a výsledkem je prakticky jistá smrt během krátké doby. Je těžké vyrovnat se smrtí blízkého člověka. A za sebe mohu říci, že je to i těžké v okamžiku, kdy nejde o člověka, ale o zvířecího člena rodiny. Člověk odmítá akceptovat osudovost situace a zmítá se v různých pocitech. Objevují se myšlenky, které dokáží na různě dlouhý čas zastínit i nedávné vánoční svátky. Lékař vyřknul verdikt a v rodině zavládla pochmurná atmosféra. A i když se člověk na chvíli odpoutá, tak jakoby ta nenálada čekala v koutě na vhodný okamžik a prostoupí atmosféru.

Jakkoli vím, jak nebezpečná a depresi vyvolávají je otázka “Proč…? tak za mnou přichází. Vím, že tuto otázku musím odehnat. Je to otázka, která sama o sobě má na svědomí velkou část depresí, s kterými za mnou lidé chodí na psychoterapii. No a teď jakoby se rozhodla mstivě přicházet a oslabovat mě za to, že jsem ji od mých klientů odehnal. Proč má umřít rok a půl staré štěně? Proč má umřít dříve tak veselé zvířátko, které nás vždy vítalo mezi dveřmi jako sluníčko? Odmítám akceptovat slova veterináře. Moje mysl se proti tomu bouří.

Naše psí holčička má genetickou vadu srdce, která se s růstem stále zhoršuje. Směs na první pohled nevinných písmenek DCRV znamená Double-chambered right ventricle. Zdvojení komory v srdci znamená obtížnou práci srdce, turbulence oproti normální funkci, srdce pumpuje jako o závod. V bříšku se shromažďuje voda a v stále kratších intervalech jezdíme k veterináři, aby jí provedli punkci. Voda je trošku i v hrudníčku, ale zatím to na její vypuštění není. Jsme unavení a máme strach, že zatímco budeme spát, že se udusí vodou v plicích.

Odháním myšlenku, že uspáním v předstihu zabráníme tomu, že by se bez naší přítomnosti dusila a umírala. Zapuzuji myšlenku, že to bude pro všechny vysvobození. Jak mohu vědět, že je ten správný čas, když veterináři (už jsme byli u třech) říkají, že ji nic nebolí, že je jen unavená. Srdce to postupně přestane zvládat a zastaví se. Je to smutné, ale přejeme si, aby to přišlo zatímco bude spát a bez toho dušení. Nemohu si pomoci, ale teď jsem začal brečet a přestávám vidět na písmenka na klávesnici. Stop, klid. nařizuji si, protože jde o to, být v její přítomnosti v pohodě. Zvířátka neumí zacházet s časem jako lidé, žijí v tady a teď. Teď je proto čas zapomenout na čas a být s ní.

Proč to píšu? Jednak kvůli tomu “Proč?”.

Zadruhé jsem klidnější, protože jsem udělal něco velmi jednoduchého, co můžete využít, kdybyste byli v situaci, kdy se mysl zmítá v směsi pocitů. Stav, kdy člověk neví, co dělat.

Je důležité si utřídit myšlenky a získat nadhled. Nadhled znamená, že se oddělíte od paralyzujících myšlenek.

Využívám postup, který mne ani ve snu nenapadl, že by mohl pomáhat s depresemi. Jednou jsem jej poradil paní, která se přišla objednat na druhý den. Měl jsem zrovna čtvrthodinovou přestávku mezi klienty a ona mne moc prosila alespoň o pár slov, než druhý den přijde. Vyprávěla mi, že si neví co počít a že si i chtěla sáhnout na život. Chtěla ode mne jednu malou radu na to jak přečkat do druhého dne. Když lidskou mysl zachvátí neradostné myšlenky, tak může prožívat ustrnutí či útěk. Ona chtěla utéci ze života, ale je potřeba si uvědomit, že to chtění nebylo chtěním racionálním, rozumným. Její mysl byla paralyzována a už to nechtěla snášet. Řekl jsem jí, že na utřídění a uvolnění myšlenek je důležité ty myšlenky jakoby vyndat z hlavy. Vypsat se trošku může pomoci, ale čím je toho více, tím více pomůže myšlenkové mapování. Když klientka druhý den přišla na domluvené sezení, tak už ve dveřích bylo vidět, že se něco změnilo. Měla zcela jiný výraz v obličeji, jakoby z něj včerejší bolest někdo odoperoval. Udělala to, nad čím mnozí mávnou rukou. Šla rovnou ode mne do knihkupectví, koupila si knížku o myšlenkovém mapování a celý večer si malovala mapy o svém životě. Když jsem jí řekl, že mi připadá jako vyměněná, tak řekla, že dnes nechápe, jak v minulosti mohla tak divně myslet a dokonce se chtít zabít. To, co jí pomohlo bylo oddělení se od omezení vědomí, které nedokáže zacházet s více než devíti myšlenkami.

Před vnitřním zrakem je obtížné představit si a v jednom okamžiku vidět Vaše telefonní číslo, natož dvě či tři telefonní čísla. Myslete na vaše ruce, jejich detaily a zavřete si na pět vteřin oči. Je nemožné vidět v jednom okamžiku za zavřenými víčky čáry v dlaních, deset prstů, detaily jejich článků, náramek, přezku hodinek, prsteny… Není tedy možné utřídit si v hlavě spoustu myšlenek. Udělat si pořádek v mysli nepomohou antidepresiva, ale netradiční způsoby vyndání myšlenek ven.

Mimochodem, před chvílí jsem prožil malou radost. Dorotka přišla a dala najevo, že chce jíst. Poslední dny se snažíme, aby alespoň trochu jedla. Je doslova a do písmene kost a kůže, váží jen přes dvě kila. Jak řekl veterinář, dávejte jí jíst cokoli. Dal jsem si vařit párky, a tuším, že by si kousíček dala. A ano, podařilo se. Ještě chce žít. Pokračuji v psaní a úplně jsem zapomněl sám se najíst. Znovu pouštím hořák pod párky, vypínám je s tím, že dopíši kousek z toho, co se právě děje. No a zase mi vystydly. Znovu je přihřívám. Jakmile je člověk ponořen do myšlenek, nedokáže opravdu dělat moc věcí najednou a správně. Ještě opravit pár viditelných překlepů a půjdu se najíst. Takže už si možná uvědomujete, jak zásadní je mít nadhled a přehled mimo hlavu.

Volné malování myšlenek do tvaru nervové buňky či stromu s hlavními větvemi, které se dále větví vždy jen do maximálně sedmi plus dvou částí, vytvoří myšlení na vyšší úrovni.

Moje myšlenková mapa

Mapu si můžete zvětšit zoomováním pomocí myši nebo touchpadu.

Namaloval jsem si myšlenkovou mapu, kterou zde vidíte. Jen informace o šanci na přežití jsou mým odhadem, přesně nikdo neví. Hledám možnosti. Vím, že více hlav víc ví. Jako by se papír stal další hlavou. Ulevilo se mi a docela dost. Domů přichází mladší dcera a ptá se jak se má Dorotka. Vyprávím o tom, že jsme byli u veterináře a dostali vitamínovou injekci a něco pro povzbuzení chutě k jídlu. Veterinář řekl, že je to na tom, jak se všichni spolu domluvíme, kdy jí uspat. Ptal jsem se jak poznat, kdy je ten okamžik. Vždyť řekl, že jí nic nebolí a interpretace známých, že má smutné oči, nemůže být důvodem k uspání. Kdo rozumí řeči očí psů? Je to na vás všech, řekl veterinář. Jsou tři kritéria: když má pejsek bolesti, nejí a… Co bylo to třetí? To mi po cestě vypadlo. Asi to bylo o té pasivitě, ale Dorotka občas vstane z pelíšku, někdy se jde podívat, kdo přišel na návštěvu. Říkám to dceři a pak jdu k počítači a hledávám na internetu spojení “Kdy uspat psa? Čtu radu o zvažování uspat u veterináře anebo doma, kde to bude pro zvířátko přátelštější… a začínám brečet. Mysl mi totiž spustila kotvu ve formě obrazu, kde pod stromem bude hrobeček. Jednoho pejska nám totiž zakousl velký pes na chodníku před domem. Chodím po kuchyni, není možné zcela se oprostit od toho co přijde, ale rychle se uklidňuji.

Mapa nemá moc kouzla zapomnění, ale uklidňuje a pomáhá urovnat si myšlenky lépe než cokoli jiného. Je tak mnohem užitečnější než antidepresiva, která například v Kanadě a Anglii lékaři opouštějí a namísto nich “předepisují zážitky” jako návštěvu výstavy, koncertu či divadla. Myšlenkové mapy nevytváří chemické růžové brýle, které by vedly k pasivnímu polykání prášku a rezignaci na nový život. Na papíře si barevně kreslíte cosi jako adresáře v počítači a barevnost spolu se symboly vytváří ještě lepší organizaci dat než máte v počítači.

Začnete využívat kreslení myšlenkových map a budete překvapeni. Zvládnete i složité věci výrazně lépe zorganizovat a zpřehlednit. Překonáte iluzi vědomí, které si myslí, že ví vše. Mé poslední knihy vznikly vždy nejdříve ve formě mapy a pomohly mi lépe zorganizovat nikoli desítky, ale stovky myšlenek. Věřím, že tato moje zpověď o Dorotce, smrtelné nemoci, zvažování, uvolňování se od emocí, a získávání nadhledu může pomoci mnoha lidem.

Libor Činka
Libor Činka
Učím lidi používat mozek na maximum, píšu o tom a vedu kurzy.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů