KDO BIFLUJE, TEN ZBLBNE

Mnoho lidí stále dokola obhajuje memorování – biflování. Mají zkušenost, že, když se dívají na seznam slovíček a mají přitom zakrytý překlad, tak podruhé, potřetí, jim to jde lépe. Netuší, že jde jen o iluzi ovládnutí cizího jazyka. Vzpomínají si, protože mozek má záchytné body. Je to podobné, jako když jde člověk něco udělat, po cestě to zapomene, vrátí se do původního místa a tam si vzpomene. To je i důvod, proč si herci pamatují rozsáhlé texty. Prostředí, rekvizity, role, repliky druhých herců, hudba, místo v prostoru…, to vše dohromady pak působí jako spoušť. Ale často si nedokážou vzpomenout na své repliky, pokud se nachází mimo scénu, nedokáží odříkat roli od kteréhokoli bodu kdykoli a kdekoli. To vypadá na první pohled nelogicky, ale jiné prostředí nemůže snadno aktivovat komplexní soubor podnětů, které mají k dispozici na jevišti.

Rekonstrukce

Uvědomte si také fakt, že když policisté potřebují, aby si svědek vzpomněl, je potřeba udělat co nejpřesnější rekonstrukci případu, protože není možné si pořádně vzpomenout, když sedíte u stolu na policejním oddělení. Je to výjimečná situace, proto je potřeba paměti pomoci.

A teď to převeďme do oblasti studia. Do mozku je potřeba si vypálit, že opakování stále stejným způsobem je matka tuposti. Pak si totiž vzpomenete pouze v případě, když se objeví stejné impulzy. Tupé opakovaní, byť stokrát, zapamatování nezabezpečí. To dokazují nesčetné vědecké studie i psychologie, které však pedagogové  “zdařile” ignorují. Nejde o to umět věty opakovat doslovně, ale o to, aby mozek přijímal jazykové vzorce, které začne postupně přirozeně a pružně používat. Proto vznikl online kurz Anglicky fantasticky online, který přináší ohromující řadu pestrých a provázaných vzorů. Urputně přetrvávající školní představa, že něco umět , znamená umět to zopakovat doslova, je z hlediska praktických výzkumů zcela zcestná. Vznikají tím jedinci mající maturitu z jazyka, kteří vystoupí na nádraží v cizině a najednou zjistí, že neví, jak se domluvit o podstatných věcech, ale zato jim v hlavě zní smyčka z dokonale “navrčených vět” typu: „Puškin rodilsa v dvarjanskoj semje. Jevo vaspitivala krepostnaja ňáňa…” Nebo umí dokonale vysypat z rukávu: „If he tried harder, he would have won the race”. Ale na nádraží jim to není platné. Učení není o memorování! To pochopí účastníci mých kurzů, jakmile projdou přesně podle návodu celým hravým procesem.

Stop depresi nejen z učení

Před časem jsem o tom hovořil na jednom webináři v souvislosti s depresemi. Kteří lidé se dostávají z depresí? Pacienti s depresemi, kteří popisují svět stále stejnými popisy se neléčí. Z depresí se dostávají jen ti, kteří popisují svůj život novými slovy, novými kombinacemi, které vznikají díky novým úhlům pohledů.

Je důležité pochopit, že žijeme v pestrém světě, kde prožíváme kombinace událostí popsatelných různými pestrými způsoby. Tvrdé namemorování lineárních řetězců vět je umožňuje použít jen v situacích, které jsou co nejpřesněji odpovídající. Když člověk memoruje seznam slovíček, tak si je při následném čtení vybavuje hlavně proto, že prochází (obvykle abecední) řadou, a proto se v mozku otevírají přístupy k následujícím slovíčkům. Pro aktivaci namemorované řady v podvědomí stačí už jen viděný obrázek na vedlejší stránce či jedno slovo ze sloupce slovíček. Jenomže v běžném životě se takové seznamy nevyskytují, a proto se člověk lekne, když zjistí, že si hned nevzpomněl na to, co mu naskakovalo při pohledu do slovníčku. Proto je důležitá pestrost. Pohledy na jazykové vzorce z různých úhlů pohledů. Sledování alespoň tří jiných zdrojů. Ověřené triky pro paměť a mozek předávám kromě článků na blogu také v online kurzu Superpaměť 3 a v kurzu Jak lépe pracovat s informacemi a se svou pamětí.

Hodně úspěchů a radosti při trénování mozkových buněk vám přeje