JAKÉ OTÁZKY KLADU UČITELŮM, KTEŘÍ CHTĚJÍ OPRAVDU EFEKTIVNĚ UČIT?

Občas dostanu rozhořčený dopis od pedagoga, který píše, že se navážím do učitelů. Nedávno jsem odpovídal jedné paní učitelce, která se domnívá, že teoretizuji, ale na druhé straně mi napsala, že má problém se naučit jazyk. V první řadě je potřeba si vyjasnit nedorozumění:

„Nikde jsem neřekl, že všichni učitelé jsou špatní, naopak vždy hovořím o tom, že existují skvělí učitelé. Problémů je samozřejmě spousta a systém výuku zrovna neulehčuje. To, na co upozorňuji, je profesionální slepota v oboru, který dramaticky ovlivňuje celý život těch, kteří prošli vzdělávacím systémem, který se zaštiťuje jménem J. A. Komenského, a přitom nerespektuje podstatné myšlenky, s nimiž přišel ještě před rokem 1670! Naprosté ignorování poznatků z oblasti psychologie, paměti, motivace vědecky podložených za posledních 50 let je dalším hřebíčkem do „rakve“ národa, který v minulosti patřil mezi vzdělávací velmoc.

Jsem praktik, od roku 1993 jsem učil tisíce lidí včetně několika semestrů na škole mezi otrávenými studenty (jejich otrávení trvalo jen prvních pár minut)​. Podstatné není to, co říkám, ale podstatné je, že když končí týdenní kurz Angličtina s hypnózou, tak se lidem nechce odcházet. Stejná situace vzniká i u online kurzu Anglicky fantasticky, s tím rozdílem, že tam chtějí po 16 týdnech učení pokračovat dál.

Jedna z nejdůležitějších věcí je zdravé sebevědomí, že zvládli to, co jim bylo ve školách sugerováno jako obtížné až nemožné. Posílají mi své nejbližší na kurzy nebo do mé psychoterapeutické poradny. Často mi přichází rodiče s „porouchaným“ dítětem, ocejchovaným nejrůznějšími diagnózami od lidí, kteří nevědí nic o fungování lidského mozku a rozvoji psychiky, přestože k tomu mají tituly. Jenomže život není o teorii, ale o praxi, a tak každému ukazuji, že stačí změnit postup a věci se začnou dařit nikoli dobře, ale výborně.

Jaké otázky tedy kladu učitelům, kteří chtějí učit skutečně efektivně a studentům pomáhat? Bylo by jich hodně, ale mezi klíčové patří:

• Kolik studentů si na vás s láskou vzpomene za 5, 10 i více let?
• Kolik z nich bude hovořit o tom, že jste je inspirovali, motivovali a umožnili jim jít cestou života co nejmoudřeji?
• Nakolik jste používali naprosto základní poznání o Maslowově hierarchii potřeb a umožnili jste žákům cítit potřeby bezpečí, jistoty, přijetí, uznání…, aby mohlo dojít k potřebě po vědění a vzdělání?
• Nakolik jste vy, vzdělaní lidé, vytvářeli most směrem ke studentům a zajímali se o jejich život, abyste navázali na jejich identitu, podpořili rozvoj jejich hodnot a následně schopností a chování? Opačně to totiž nelze.
• Jak často a jakým způsobem jste požádali studenty o zpětnou vazbu na svou vlastní schopnost je učit?
• Kolik hodin jste je učili, jak přesně se mají učit, jak funguje lidská paměť, jak fungují oči při celomozkovém čtení (nikoli tedy jen levomozkovými, lineárními a analytickými procesy)?Naučit může totiž jen lidský vzor a člověk, který se namísto vnucování napojí, jde kus cesty s daným svěřencem, a teprve pak jej začne moudře vést. Mohl bych psát dále, ale věřím, že toto vysvětlení odpovědělo na Vaše otázky.

Píše se rok 2018 a nazrál čas na to, aby se metody známé přes 60 let rozšířily mezi studenty, učitele i širokou veřejnost. Věřím, že pokud se rozhodnete efektivní metody výuky používat otevře se vám nový pohled na vzdělávání a na bohaté možnosti výuky i osobního rozvoje, které jsou s nimi spojené. V systemické psychoterapii máme heslo: „Užitek a krása”. Tak musíme zacházet s druhými lidmi a mělo by to být vyvážené. To nejcennější a nejvíce vypovídající bývá to, co užitečného dal člověk (učitel, trenér, rodič) druhým do života a na co s láskou vzpomínají.”

Hodně úspěchu vám všem přeje