Univerzální tajemství, která mne dostala do Las Vegas

Je slunečný den, čistím si zuby, dívám se do zrcadla. Moje tělo už není tak mladé, jako dřív. Nějak jsem zpohodlněl. Dívám se do zrcadla a narovnávám se. Více sebevědomí je v napřímené postavě. Vycházím ven z pokoje. Zasouvám klíč do zámku a otáčím jej.

Často jsem býval myšlenkami napřed, takže jsem si nebyl jistý, zda jsem zamkl. Můj vnitřní program proti zapomínání, vlastně kotva pro zapamatování, se spouští a říká mi: ‚‚Pohlaď malíčkem pravé ruky kliku.‘‘ Moje prsty se skrčí do dlaně a bříško malíčku přejíždí zespodu kliku. Smyslový vjem přetrvává a narušuje o pár vteřin později myšlenky: „Zamkl jsem pokoj?“, „Ano, zamkl jsem pokoj.“, říká doznívající pocit v malíčku mé hlavě. Jdu po schodech dolů. Proč ale nejedu výtahem? Je za tím vzpomínka z natáčení v televizi, kde se zasekl výtah s herci?

Vycházím ven do slunného dne. Vlnky na jezeře před hotelem odráží sluneční paprsky. Rybáři, plameňáci, labutě, 3 delfíni vyskakují nad hladinu bazénu. Procházím se kolem proti směru hodinových ručiček. Jdu pěšinou mezi stromy. Slunce mi svítí do očí, zastavuji se ve stínu stromu a zapisuji si myšlenky, které mě napadají. Při pohledu na myšlenkové mapy, slova a symboly spojené čarami se mi vybavuje Leonardo a další úspěšné osobnosti. Stále mě udivuje, jak je to geniálně jednoduché. Mít podnětné myšlenky stále na očích. Každý den. Ráno, dopoledne i večer před usnutím. Pak je podvědomí přenese do snů a pak dál.

Je čas jít se připravit do konferenčního sálu. Bude tam hodně lidí, kteří čekají na to, co se dozví. Jsou zvědaví na nejmodernější poznatky o lidském mozku. Někteří čekají na mě. Čekají na informace o nejnovějších poznatcích v oblasti psychologie vlivu.

Jdu zpátky do hotelu a čtu billboard politické strany. Ještě že neumí používat psychologii. Ještě že je většina reklamních agentur zaměřená na grafickou stránku. Často ani neumí správně volit slova. To však zadavatelé netuší a většina firem tak vyhazuje peníze takříkajíc z okna.

Vzpomínám, jak často i jen jedna drobná změna, kterou učím své klienty, dokáže zvýšit jejich úspěšnost a to se promítne do jejich zisků v osobním i profesním životě.

Procházím kolem aut a napadá mě vzpomínka na jednoho klienta. Proč mě napadla právě teď? To podvědomí spustilo program propojení klienta-majitele obchodu s auty. Auta, která prodává, zaznamenalo moje podvědomí. Mladistvě vyhlížející, vitální muž. Na pohled o 15 let mladší než ve skutečnosti. Významný obchodník. Čtyři dovolené v zahraničí ročně a partnerka snů. Příjemný člověk, moudrý podnikatel, který ví, že klíčem je celoživotní učení. Člověk, který dokáže vytěžit maximum i z maličkostí.

Velké cedule se jmény upozorňují na konferenci. Mezi jmény čestných hostů nacházím i to své. Příjemný pocit a zároveň závazek.

Někteří lidé si myslí, že je snadné mluvit na veřejnosti. Jenže to není vrozené, i já jsem se to učil. Kdysi jsem měl trému, a pak jsem se od zkušených herců naučil, že i oni mají trému. Pečlivá příprava bez trémy nemusí vytvořit vynikající výkon.

Teď jsem v roli „mentálního sportovce“, který musí obhájit své prvenství. Vlastně nemusím, ale chci. Tlak ve formě přílišného musení výkon snižuje. Měním tok myšlenek mezi neurony, a tím ovlivňuji prožívání v těle. Žádné odmítání pocitů v hrdle, hrudi či žaludku, tak se chovají laici a zhoršují tím naopak stav. Žádné afirmace či jiné zaklínání typu: „Jsem klidný, jsem …“
Světová špička mně naučila jednoduché postupy, které vše nepříjemné bleskově neutralizují. Neutrální klid se transformuje ve vzrušení z vystoupení. Chvíli čekám, než se sál naplní. Moderátoři uvádějí obsah.

Za chvíli mám vstoupit na pódium. Ještě se rychle zamyslím nad tím, co právě teď mohou vnímat. Potřebuji odhadnout, v jakém rozpoložení jsou přítomní. Nemohu tam vběhnout a začít jim vyprávět vtipy, jak jsou mnozí řečníci učeni. Pokud chci vytvořit most mezi mnou a jimi, potřebuji navázat na jejich myšlenky, pocity.

Zkušenosti z pódií i před publikem čítajícím přes tisíc diváků je to, co mohu naučit mé klienty, na rozdíl od všech koučů a psychologů kteří na prestižních akcích ve světě nevystupují. Co vše jim přinese, když díky mé pomoci dokáží být suverénní a ovlivnit situace ve svůj prospěch častěji než většina lidí?

Navíc to, že druzí neumí ovlivňovat pozornost posluchačů, mi dává výhodu. Existuje konverzační hypnóza, existují manévry působící takřka jako magie.

Jak? Tak, že se zdánlivě nemožné, neřešitelné stává realitou. Jaké dveře či brány se mohou pro každého otevírat. To závisí na použití.

Aplaus a moderátor oznamuje moje jméno. Narovnávám se, a spouštím kotvu. Soustředím se na bod rovnováhy v těle. Teď mne nerozhází ani přítomnost prezidenta. Přicházím svižně a energicky na scénu.

Rozhlížím se. Kameramani mne snímají z různých úhlů. Blesky fotoaparátů a potlesk. Začínám hovořit, tedy moje praxí nacvičené podvědomí hovoří a automaticky vybírá správné formulace.

Zatím si moje další část uvnitř uvažuje. Paralelní uvažování k jednomu tématu se s každým projevem na veřejnosti rozvíjí. Mohu zvažovat více věcí rychleji, než kdy předtím. Jsem v produktivním transu. Podobně jako v hypnóze zpomaluji tok času u sportovců, kteří pak vidí letící míč, jak pomalu rotuje a dokáží na něj správně zareagovat.

Publikum mi pozorně naslouchá. Už mnoho z nich mám na své straně. Napovídá to řeč jejich podvědomí řečí těla. Uvádím konkrétní příklady z jejich života. Moje slova oslovují jejich smysly. Nabízím příklady, jak pracuje lidský mozek a oni ve vzpomínkách poznávají každodenní zkušenosti.

Nemohou mi odporovat, protože používám hypnotické formulace, které je podvědomě inspirují. Chtějí být úspěšní. Někteří chtějí být zhypnotizováni a být úspěšní, aniž pro to cokoliv udělají. Jenže, tak to nefunguje. Hypnóza je druhem pozornosti.

Opakováním se rozvíjí, avšak není to okamžitý zázrak, jak se lidem snaží namluvit různé časopisy, jejichž novináři splácají mix nesmyslů z různých pochybných zdrojů.

Mohu jim pomoci. Mohu jim pomoci, aby to šlo snadněji. Mnohem snadněji, než kdy jindy.

Říkám jim: „Stačí, když začnete používat snadné kroky. Je možné přivést koně k vodě, ale není možné přinutit ho pít.“ Je podstatné v mozku trénovat klíčové kroky. Zařadit je do svého života. Pomůžu vyhnout se neúčinnému jednání. Pomůžu dosahovat profesních i osobních cílů. Pomůžu k sebejistotě. Pár hodin, několik hypnóz, které vše vzájemně zesílí.

Čas, jako by se někam vytratil. Uzavírám svou přednášku. „Čím více budete trénovat formátování svých přání pomocí pravého mozku, tím více konečně dokážete. Mozek je jako zákazník, kterému je nutné myšlenky správně prodat, způsobem, kterému rozumí. Jedině pak bude jednat tak, jak chcete.“

Libor Činka