Hypnóza není čarování!

O hypnózu je v poslední době stále větší zájem, pomáhá zvládnout problémy , s nimiž se moderní člověk dnes a denně setkává. Deprese, stres, nespavost, strach, nedostatek sebevědomí, intimní problémy či různé závislosti, to všechno lze pomocí hypnoterapie zvládnout.

Libore, co je hypnoterapie?

Hypnoterapie razantně urychluje procesy v podvědomí. První setkání si můžeme přirovnat k prvnímu dni na exotickém ostrově na dovolené, která brzy bude úžasná, ale nejdříve je potřeba se aklimatizovat, zorientovat, porozumět. Ve všem jde o proces učení se a hypnoterapeut má podobnou roli jako instruktor přístrojového potápění. Nejdříve se od Vás musí dozvědět něco o vašem životě, zájmech, silných a slabých stránkách a pak vás vezme do bazénu na první ponor. Tam začátečník rozhodně neprožije ohromující okouzlení, protože nejdříve se potřebuje naučit se cítit bezpečně pod hladinou, oddělen od vnějšího světa. Moje zkušenost je značně podpořená zahraničními výcviky u světových špiček v hypnoterapii, a tak se velmi často během tří devadesátiminutových hypnotických sezení vyřeší podstatná část. Jde mi v první řadě o dlouhodobý účinek, nikoli o ukázání moci hypnózy. Ta je velká, ale skutečně terapeutický a dlouhodobý účinek se rozvíjí podobně jako zmíněné potápění.

Jak poznám, že právě pro mě je hypnóza to pravé?

Jedna věc je hypnóza a druhá je to, jak si sednete s hypnoterapeutem. Budete zklamaní, pokud přicházíte s představou, že by vás měl hypnotizovat kyvadlem či točící se spirálou, a způsobit něco jako „omdlení“ pod tlakem uhrančivého pohledu. Toužíte-li prožít hypnózu,  jak jí znáte z románových či filmových zpracování padesát let zastaralých postupů, pak se těžko dočkáte vyřešení problému, kvůli kterému jste přišli. Jak ukazují zkušenosti předních světových odborníků, tak někteří klienti jsou nepoučitelní. Přestože jim několikrát řekneme, že to bude probíhat jinak, že nás budou slyšet i v hypnóze, a tedy že nebudou mít naprostý výpadek – amnézii, stejně pak něco takového očekávají a pod vlivem dezinformací odmítají pochopit, že senzační efekty nemívají nic společného s užitečnými změnami.

Jak terapie probíhá a jak nám může pomoci?

Pomoc si můžete představit jako odvirování počítače, anebo alespoň defragmentaci disku, na kterém jsou od sebe oddělené části jinak kvalitních programů a tedy zpomaleně či nedostatečně fungují. Na začátku každého setkání se klientů ptám, co a jak se vylepšilo, testuji otázkami souvislosti a na základě odpovědí vytvářím terapeutický proces, který pak převedu do hypnotického transu. Jen v ponoření do nitra je možné řešit niterné problémy, protože na povrchní vědomé úrovni neexistuje plný přístup k vnitřním zdrojům a tělesným inteligencím.

Je pro někoho naopak tato terapie nevhodná?

V odborných lékařských publikacích se ještě tu a tam vyskytují varování pro práci s lidmi, kteří mají nějakou duševní chorobu, nicméně medicínské zkušenosti ze světa ukazují, že jde o překonaný mýtus. To, co by mohlo vyvolat nevhodnost, je nezkušenost hypnoterapeuta, která je však bohužel značně rozšířená. Jsem v šoku, protože jsem se již od mnoha lidí včetně profesionálů opakovaně dozvěděl, že některé oficiální psychologické výcviky nutí k memorování hypnotických textů z poloviny minulého století. Pak se nemůžete divit, že jinak milý terapeut řekne: Jste stále těžší a těžší, jdete do hypnózy. A vůbec ho netrkne, že klient tam přišel kvůli hubnutí.

Jak dlouho může v průměru léčba trvat a může mít nějaké nežádoucí účinky?

Skutečně špičková hypnoterapie může dosahovat ohromných změn již během pár setkání a být tedy až několikanásobně rychlejší než v minulosti oslavované psychoanalytické postupy. Bezpečnost závisí na odbornosti a je to tedy stejné jako v medicíně či jinde. Když vám v autoservisu špatně seřídí auto, tak se můžete vybourat. Je to ale o lidském faktoru.

Co je to hypnóza a na jakém principu pracuje?

Mnozí lidé mají představu, že hypnóza je cosi jako ekvivalent kouzelnických zaklínadel a že trans je jako když na někoho mávnete a sešlete na něj kouzlo. Ve skutečnosti jde o něco prakticky všudypřítomného. Jde o stav mysli, který je niterným prožitkem a dále o komunikaci – sugesce. Taková slova však mohou sugestivně působit i zcela bez stavu transu a to zejména jde-li o slova pronesená autoritou, například známým hercem, sportovcem, uznávaným módním návrhářem…

Ve skutečnosti tedy přijetí a uvěření v nějakou informaci ovlivňuje důvěra v daný zdroj.  Když věříte, pak nepochybujete a daná myšlenka ve vás může působit.

Trans, který prožíváte možná mnohokrát týdně, je ponoření se do filmu či do četby. Čím později v dané situaci slyšíme, že na nás někdo mluví, tím více jsme soustředění a v transu.

Kvalita toho, jaké myšlenky si vyberete, je po transovém soustředění další složkou, která se pak promění buď v posilující energii, anebo v temnou bublinu plnou myšlenkových virů. Viry jsou vlastně chybné víry, které stahují mysl do problémů, snižují kvalitu života, narušují psychické a následně fyzické zdraví. Ve skutečnosti tedy všichni prožíváme mix různých transů a úspěšní a spokojení můžeme být, když se vyhneme noření se do myšlenkových propastí a většinovému myšlení.

Mohu se zhypnotizovat i sama?

Můžete se zhypnotizovat pouze a jenom sama. A už jste to mnohokrát udělala. Když si pustíte krásnou hudbu či zajímavý film, tak když nebudete naslouchat, ale budete se přitom dívat na Facebook, tak nemůžete jít do hloubky prožitku. Jako hypnoterapeut vytvářím podmínky, jsem tvůrcem ideálního počasí pro optimální změnu, ale nemohu nikoho přinutit mi naslouchat.

Ve filmech často vidíme, že si zhypnotizovaná osoba z léčebné kúry často nic nepamatuje, po ukončení terapie reaguje na terapeutem stanovené slovo, které ji rázem změní například ve fotbalového hráče nebo naopak jedná zcela pod vlivem hypnotizéra (např. spáchá nějaký zločin). Je možné, aby hypnotizér i po ukončeném sezení mohl takto na své klienty působit či je jinak zneužít?

Realita je taková, že podvědomí člověka chrání a tedy neudělá nic, čím by ohrozil svůj život či narušil své nejhlubší hodnoty. Postupy, které by mohly v některých lidech vyvolat takové změny, jsou vždy spojeny s drogami, mučením a postupy používanými nebezpečnými sektami. Hypnotický stav ponoření do prožívání nitra nic nebezpečného udělat nemůže. Jiná situace je v okamžiku, kdy za mnou přichází sportovci toužící po odstranění nervozity, stresu a maximálním výkonu. Tam je vše v souladu s hodnotovým systémem, a proto to funguje.

Uplatnění hypnózy je velmi široké. S jakými neduhy se nejčastěji setkáváte? A kde je jejich příčina?

Problémy jsou vyvolané chybnými informacemi, které člověk vezme jako bernou minci a bezmezně jim věří. Takové nebezpečné „viry“ mohou vzniknout v rodině, ale živnou půdou pro jejich vznik je v nemalé míře vzdělávací systém. Je vyžadována poslušnost, bezpodmínečné řízení se jejich pravidly, následování jednoho postupu, odmítání jiných řešení a možností, trestání myšlení z jiných úhlů pohledu. Jen dodržování všeho vede k pozitivnímu hodnocení a ocenění. Každý rodič, který se snažil pomoci dítěti nějakým jiným než školním postupem (např. vypočítat příklad opačně, pamatovat si vyjmenovaná slova v jiném a lepším pořadí) zažil odpor dítěte, které je osm hodin denně programováno na postupy, které prokazatelně nevedou k zlepšení myšlení, ale k srovnání do latě, podle kritérií, které jsou často překonané padesát i více let. Úspěch v životě je však o pružném a kreativním myšlení, což je něco s čím se setkáte jen výjimečně. Asi kolem sebe často vidíte stres, pochyby o své hodnotě, snížené sebevědomí, strach mluvit na veřejnosti, vzdávání se svých snů a i desítky let dělání nenaplňující práce, nespavost, deprese, a bolesti, kterými podvědomí zoufale volá o změnu. Do toho nás a naše děti tlačí svými hodnoceními a mocí titulů lidé, kteří nerozumí lidské psychice. Kdo z toho má užitek? Neuhádnete. Farmaceutický průmysl se stoupající produkcí antidepresiv, které mají vedlejší účinky, z nichž nejnebezpečnější je rezignace na skutečnou změnu.

Je důležité být během terapie pod dohledem lékařů především při léčbě fyzických nemocí?

Hypnoterapie v pravém slova smyslu neléčí, ona vytváří optimální podmínky. Od klienta, který na hypnoterapii přichází například s bolestmi, by měl profesionál chtít vidět výsledky vyšetření a vědět o lécích, aby mohl vytvářet optimální propojení.

Hypnózu lze praktikovat také na dětech. Za jakých podmínek je možné s nimi pracovat a v čem se terapie liší od léčby s dospělými lidmi?

Děti žijí ve svých vlastních transech, vzorce jejich mozkových vln jsou odlišné od dospělých, a tak terapie probíhá jakoby vyprávěním pohádek. Ty však musí být jiné než ty knižní a vhodně napojené na jejich věk a zájmy. V tom okamžiku často sahám po mém kouzelnickém kufříku a prostě čaruji. Mohu-li Vám dát kus velké moudrosti, pak se vyhněte výrokům typu: Ty jsi líná. Z Tebe nic nebude. Ty jsi nešika! Výroky navazující na identitu: „TY“ cokoli negativního jsou nejnebezpečnějšími sugescemi. Když je říká dospělý člověk dítěti, tak v nitru byť nechtíc vytváří oslabení, které může trvat podstatnou část života. Takže nebezpečné jsou sugesce, nikoli stav transu, a tak často negativní „hypnózu“ nechtíc dělá spousta lidí.

V poslední době se stále častěji začíná mluvit o přirozeném porodu v hypnóze (nejvíce se o něm začalo mluvit především v souvislosti s vévodkyní Kate Middleton). Tzn. hypnoporod slibuje ženám porodit téměř bezbolestně bez jakýchkoli léků. Jak takový porod probíhá a jak na něho reagují čeští lékaři?

To by bylo na samostatný článek. Je to možné, ale nejdříve bychom museli vytrénovat porodníky a další zdravotnický personál. Mám osobní zkušenosti ze spolupráce s gynekologicko porodnickým oddělením jedné nemocnice, nicméně jakkoli je to pro maminky příjemné, stres mizí, porody jsou kratší, ubude komplikací, maminky lépe spolupracují se zdravotníky, tak je to prostě tak vysoká úroveň, že její rozšíření rozhodně nehrozí.

Může nám hypnóza pomoci vzpomenout si na zapomenuté věci či vědomě potlačené události?

Ano i ne. Nejdříve popíši kdy nikoli. Jedno z mých zásadních zaměření je paměť a moje odpověď se nebude líbit ani těm, kteří nabízejí regrese do minulých životů, ani psychoanalytikům, kteří se snaží vynést na světlo kořeny problému. Zásadní problém je v tom, že ve skutečnosti lidský mozek neukládá vše, co se kolem něj děje, ale vybírá si, respektive filtruje pomocí podvědomých filtrů. Podobně jako lidé neslyší to, co slyší jejich pes, podobně neslyšíme, co nechceme slyšet, například to, co je v rozporu s našim vnitřním přesvědčením. Malé dítě nepřijme myšlenku rodiče, že je pro něj večerní film nevhodný a v mysli si může vytvořit dojem „zlého“ rodiče. Podobné události tak v paměti mohou vyvolat zkreslený obraz, kdy se pro dítě z moudrého rodiče stane tyran. Stačí pak, aby si člověk přečetl nějakou knihu, kde se dokola omílají desítky let překonané názory o léčbě potlačených traumat vytvořených v dětství, a léčitelé, psychiatři, psychologové a psychoterapeuté jsou zavaleni zájemci o odblokování. Je to však naprosto slepá cesta, protože stejně jako si lidé pamatují z výkladu kartářek pouze to, co se jim líbí a zapadá do jejich představ, podobně si pamatují jen pro ně vtipné výroky politiků a nikoli již lži, z kterých byli usvědčeni, zrovna tak si nepamatují objektivní fakta o předchozích událostech, natož dětství. Vzpomínky vyvolané regresemi a dalšími postupy bývají přinejmenším zkreslené a zpravidla naprosto vybájené.

Oproti tomu na zapomenuté věci si je možné vzpomenout, ve srovnání s předchozím, mnohem snadněji, protože založené klíče obvykle nejsou spojeny například s předchozími emočními filtry. Je to však na zvážení, protože udělat si nové klíče, bývá o dost levnější než chodit na hypnoterapii. To se hodí snad jen v případě, že se Vám zatoulal důležitý dokument k rodinnému dědictví.

Jak nám může hypnóza pomoci v osobním rozvoji?

Úspěch v čemkoli je o schopnosti se soustředit na to správné. A protože hypnotický trans je stavem soustředění, tak je přirozeně nejpodstatnějším nástrojem osobního rozvoje. Pochopení hypnotické komunikace je nástrojem sebeobrany s ohromující mocí.

Je něco co by jste chtěl vzkázat čtenářům?

Je toho mnoho, co bych chtěl, aby lidé věděli, protože pak bychom žili v jiné společnosti, děti by prožívali Komenského školu hrou, těšili by se do ní každý den. Také by ze škol zmizely drogy, značně by se snížila kriminalita. Dospělí by chodili do práce, která je nestresuje. Lidé by věděli, že cigaretový kouř obsahuje radioaktivní Polonium 210 a že je nesmysl oslabovat imunitní systém dětí a vyrábět v nich astma a alergie. Také by v tomto a dalším dokázali argumentovat a odeslat politiky do patřičných mezí. Žádný bonmot totiž nemá větší cenu než zdraví, štěstí dětí a zdravá budoucnost.

Původní znění rozhovoru s redaktorkou časopisu AHA pro ženy Zdeňkou Kudovou.

http://liborcinka.cz

Specialista v superpaměti, rychločtení, motivaci, informačním managementu, v dosahování nadstandardních výkonů a psychologii vlivu. Od roku 1992 vede tréninky pro vzdělávací společnosti a firmy.