+420 775 552 099

kancelar@liborcinka.cz

4 VELKÁ ODHALENÍ JAK SE SNADNĚJI UČIT A NAUČIT

Jak je možné zapamatovat si za kratší dobu více? Jak je možné učit se jinak, než únavným biflováním zpaměti? Jak zajistit, aby se nové informace
uchovaly v paměti trvale? Co nejvíce ovlivňuje kvalitu učení? 

Přizpůsobte učební postupy tomu, jak funguje lidský mozek a paměť

Díky vědeckým poznatkům o fungování mozku a metodám moderní psychologie, které nejen využívám, ale i vyvíjím, se lze naučit i to, co je běžnými postupy velmi obtížné nebo dokonce za hranicemi zvládnutelnosti.

Jako je každý člověk jiný ve všech možných ohledech, tak také každému vyhovuje jiný způsob získávání informací. V oblasti učení je možné stručně popsat tři základní typy takto:
Zrakový (vizuální) typ nejsnáze přijímá informace vizuálně, proto při učení ocení zejména ilustrace, fotografie a grafy. Rád si učivo barevně podtrhává a zvýrazňuje, lépe se učí z psaného textu. Obvykle mluví rychleji než druzí lidé, protože popisuje obrazy, které vidí svým vnitřním zrakem. Mívá také vizuální koníčky jako je četba, sledování filmů, focení či malování.
Pocitový (kinestetický) typ se nejlépe učí, když může zapojit celé tělo a prožít vše tzv. na vlastní kůži. To sice při studiu pomáhá každému typu, ale pro kinestetický typ jde o způsob získávání informací, bez kterého je pro něj velice obtížné se efektivně učit. Protože praktické a názorné zkušenosti na většině škol chybí, mívá tento typ při studiu často největší problémy. Obvyklý postup českého vzdělávání “nejdříve teorie, potom praxe” je velkou chybou, která tomuto typu brání v učení a rozvoji. Pocitový typ často přechází sem a tam, pomáhá mu číst ve stoje a gestikulovat. Nejlépe si odpočine při sportu, ručních činnostech jako je modelářství či šití nebo při práci na zahradě.
Sluchový (auditivní) typ si nejlépe pamatuje to, co slyší, proto se ve škole naučí z učitelova výkladu nejvíce. Před čtením dává přednost přednáškám, při domácím učení vyžaduje, aby mu někdo četl nebo pokládal otázky. K velké škodě se i dnes stále ještě učí na většině škol z učebnic psaných často obtížným a málo záživnýcm jazykem, takže k zapojení smyslových center mozku, tolik potřebných k zapamatování, dochází zcela výjimečně. Naproti tomu využívání mnohem efektivnějších audionahrávek je velkou vzácností. Sluchový typ při odpočinku rád poslouchá hudbu.

Pokud člověk nemá možnost použít svůj ideální způsob učení, narůstá u něj pocit frustrace, napětí a stresu.  Hodnocení ve škole a negativní komentáře rodičů a učitelů často dítěti vsugerují, že se danou látku nikdy nenaučí a dítě pak svou snahu vzdá.

„Neprojde do paměti, co neprojde přes smysly“, řekl kdysi dávno Jan Amos Komenský a přestože ho s oblibou citují ve všech školách, málokterý učitel nad tím opravdu přemýšlí, natož, aby tuto pravdu ve své práci uplatnil.

Negativní sugesce autorit vedou k zacyklení ve škodlivých myšlenkových vzorcích

Pokud někomu věříme a považujeme ho za autoritu (nejčastěji rodiče, učitele, trenéra, kamarády či známé), automaticky a zcela přirozeně na nás působí jeho prohlášení sugestivním dojmem. Nevhodnými komentáři a neznalostí fungování mozku tak může například učitel snadno přesvědčit své žáky, že učit se je náročná dřina nebo že k danému oboru nemají předpoklady a nikdy se ho pořádně nenaučí, což je, bohužel, velice častý jev.

Pro zlepšení učení je proto zásadním krokem přerušení sugescí, které nám brání v postupu, seberealizaci a úspěchu. To prokázal svými výzkumy například zakladatel sugestopedie Georgi Lozanov. Na základě svých pozorování došel k poznání, že klíčem k úspěchu v učení nejsou speciální sugesce či manipulace s vědomím, ale naopak desugesce představ o tom, jak málo a jak pomalu jsme schopni se učit. Další účinné a pokročilé nástroje k odstranění sugescí přineslo také NLP.

Stav mysli

Je jednoznačně prokázáno, že stres učení brání, protože přepíná mozek na nižší funkce zajišťující přežití a procesy potřebné k učení dočasně blokuje. Pro efektivní učení je proto podstatné být v klidu a cítit se uvolněně.

I když nejsme ve stresu, nevhodný stav mysli vede k otupělému myšlení a vnímání, což kvalitě učení také neprospívá. Před učením je proto dobré se naladit – myslet na situace, v kterých se cítíme dobře a uvolněně.

Pro udržení pozornosti a soustředění se také doporučuje střídat aktivitu a klid. Některé výzkumy prokazují, že skvělým stimulantem mozku je také hudba (střídání rychlých a pomalých melodií s chvílemi ticha). Mozek totiž špatně snáší mrtvolné ticho panující například ve škole při písemných zkouškách. K dobrému výkonu potřebuje náš mozek pohyb, proto je dlouhodobé učení či práce v sedě jen kontraproduktivní ztrátou času.

Super motivace

Jako v jiných oblastech, i v učení nám pomůže silná motivace. Abychom byli motivováni, je klíčové si jasně určit, čeho chceme učením dosáhnout. Pokud je náš cíl málo zřejmý a vyjádřili byste ho obvyklou formulkou “musím se učit“, je cíl chybně stanovený. Užitečnou pomůckou pro vás v takovém případě budou následující otázky:
Proč se to chci naučit?
– Kým budu, až se to naučím?
– Jak to ovlivní můj život?
– Jak se budu cítit, až to budu umět?
– Jak na to budou reagovat ostatní?

Na základních školách je motivace žáků zejména na učiteli, jehož úkolem je žáky zaujmout a naučit. Pedagog, který dokáže vyvolat zvědavost studentů, dokáže také probudit a využít jejich přirozenou touhu po poznání. Ten, který to neumí, bývá přesvědčen, že žáci jsou nepozorní a chová se proto stejně hloupě jako herec, který by nepozonost diváků přičítal jim samotným místo nudnému představení. Pokud učitel dítě namotivovat neumí, zbývá to na moudrosti rodičů a jejich podpoře.

Ve vyšších stupních škol je už odpovědnost za kvalitu studia z části i na studentech. Ti, kteří se před začátkem učení správně naladí, vydrží se déle koncentrovat a proto se budou učit několikanásobně rychleji. Hlavní úlohu v motivování by ale stále měl mít učitel nebo trenér.

Zapojte mozek o 99% lépe než druzí

Sestavil jsem pravidla pro dosahování úspěchů v životě a napojil je na písmena slova MOZEK. Náš cíl by vždy měl být:
Meta-motivující: Bude dosažení cíle dodávat potřebnou energii i poté, co byl dosažen (viz otázky z předchozí části)? Jsou do představy cíle zapojeny všechny modality – zrak, sluch, pocity?
Osobně dosažitelný: Je reálné cíle dosáhnout s danými prostředky v daném čase? Velmi důležité je, aby dosažení zvoleného cíle nezáviselo na někom jiném a měli jsme nad ním kontrolu my sami.
Zdroje: Máme všechny potřebné zdroje (vhodné studijní materiály, barevné tužky,
vyhrazený čas…) a jsou uspokojeny naše základní potřeby dle Maslowovy pyramidy (nejsme hladoví, žízniví, unavení, málo vyspalí…, máme podporu okolí)?
Ekologický, ekonomický, etický: Stojí cíl za námahu a neškodí někomu či něčemu jinému?
Konkrétní: Máme zmapovány všechny kroky pro dosažení cíle, přesnou vizi, čeho chceme dosáhnout a poznáme jasně, že jsme již v cíli?

Tajemství trvalého zapamatování

Klíčem k rychlému a trvalému ukotvení informace je síla prožitku při učení. Pokud se chceme k informacím dostat i v situaci, kdy naši paměť blokuje stres, je třeba mít učivo spojené s prožitkem a vyvolat ho pak díky asociaci. Tomu významně napomáhá zapojení smyslů, protože zvuky, chutě, vůně, obrazy, emoce a pocity pomohou potřebné asociace vytvořit. Pokud například učitel svým žákům řekne pouze “naučte se básničku“ a nezaujme je vlastním strhujícím přednesem, těžko může očekávat, že to studenti zvládnou sami, protože bez vzoru a bez vybuzení motivace postrádá takové učení smysl.

Lineárně naučeným vědomostem, postrádajícím souvislost s něčím uplatnitelným v běžném životě, nelze dobře porozumět a v paměti se tak zachycují beze smyslu jen díky rytmickému opakování slov. „Učit se tímto způsobem má smysl jen to, co v budoucnu již nikdy nebudeme potřebovat, což se, bohužel, týká mnoha zkoušek ve školách“, říká psychoterapeut Libor Činka a svým klientům proto radí: „Abyste měli šanci si údaje opravdu dlouhodobě zapamatovat, je třeba je navázat na věci, které již znáte nejen logicky, ale hlavně skrze své smysly – obrazy, rytmus, pohyb, vtip, a umístění v 3D prostoru“.

Jednou z možností, jak zvýšit šance na zapamatování, je proto doplnit čtení představami, nebo se učit nahlas a využít melodičnost a rytmus hlasu. Mluvení nahlas totiž v mozku vyvolává zcela jinou aktivitu než mluvení v duchu. Navíc se při něm dále třídí důležité od nedůležitého a je mnohem snazší najít ty správné formulace.

Vhodným způsobem pro spojení nových údajů s již osvojenými informacemi, je zamyslet se nad tím, co s čím souvisí, co je nadřazené, co podřazené a jaká je hierarchie vzájemných vztahů a to si následně vizuálně znázornit. Nejúčinnější formou zapisování učiva jsou proto myšlenkové mapy plné barev a obrázků.

Jak již bylo řečeno, pro zapamatování nových údajů je klíčové jejich spojení s informacemi, které již známe. Aby takové spojení bylo možné, je třeba vytvořit mentální kostru, na kterou se mohou nové informace přidávat. Myšlenkové mapy jsou ideálním prostředkem k vytvoření takové struktury, protože získané informace převádí ze slov do obrazů a mozku tak usnadňují práci. Jakkoli myšlenkové mapy zpopularizoval T. Buzan, tak ve skutečnosti byly učeny již v období první republiky a kromě zahraničních velikánů je maloval i Václav Havel. Kreslení map klíčových pojmů, vytváří mezi daty názorné spoje, hierarchie, vizualizuje vztahy a tak dává vzniknou informacím a trvanlivější paměti díky spolupráci obou mozkových hemisfér.

Jak se učit?

Zní to neuvěřitelně, ale opakování není matka moudrosti. Opakování učiva stále stejným způsobem je ve skutečnosti naopak velmi neefektivní, nudí a proto bývá příčinou selhávání, dysfunkcí a slabé vůle.

  • Otestujte si, zda jste zrakový, pocitový nebo sluchový typ a upravte tomu svůj způsob učení.
  • Vždy si jasně určete, čeho a proč chcete dosáhnout. Vidina konkrétního cíle je skvělou motivací.
  • Vyhledejte pomoc a zbavte se navždy škodlivých přesvědčení o tom, že učení je náročné, nejste studijní typ nebo že postrádáte talent na jazyky.
  • Buďte v klidu, vyhněte se dlouhému učení v jednom kuse a vytvořte podmínky, v kterých se budete cítit dobře – učení vám půjde mnohem lépe.
  • Malujte v prostoru namísto lineárního psaní. Vytvářejte myšlenkové mapy, pište klíčová slova, používejte barvy, šipky a obrázky.
  • Čím více smyslů zapojíte, tím lépe. Mnohokrát jste to slyšeli, ale jde o to opravdu dělat.
  • Upgradujte svou mysl – kreativita a pestrost myšlení dnes v mnoha profesích významně ovlivňují kariéru i příjmy. Zaměstnání by nemělo být jen o penězích, ale také o naplnění, protože pokud tomu tak není, dlouhodobě vede k vyhoření, depresím a nemocem. Proto je důležité se stále se učit a rozvíjet.

Mnoho úspěchů v učení přeje

Libor Činka
Hypnoterapeut, který učí lidi používat mozek na maximum.
Komentáře
  1. Juro napsal:

    Skvelý článok Libore,
    Každý kto si to prečítal,by si mal vytvoriť myšlienkovú mapu tohto článku, aby si ju vedel okamžite vybaviť —— Ako sa naučím čokoľvek nové, čo ma zaujíma a ako si to zapamätám a viem to používať kedykoľvek chcem.
    Ďakujem.

  2. Daniel napsal:

    Pěkné rady, děkuji mockrát, snad mi to tady pomůže: ustavprava.cz:)

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů